Pes do bytu: nejlepší plemena a na co myslet, než si ho pořídíš

Pes v bytě? Proč ne, a nemusí to být jen malý gaučák. Tisíce psů v Česku žijí spokojeně v panelácích i městských bytech a na zahradě se jim nijak nestýská. Zahradu jim totiž plně nahradí to, co je pro psa opravdu důležité: dost pohybu venku, zaměstnaná hlava a člověk, který je s ním. Neplatí ani, že malý pes se do bytu hodí automaticky. Rozhoduje hlavně povaha a energie plemene, ne jeho velikost.

V tomhle článku najdeš, která plemena se do bytu hodí nejlíp a proč, kterým se naopak vyhnout, i když jsou malá, co říká zákon o psech v nájemním bytě a jak byt zařídit, aby v něm pes i sousedé byli spokojení.

Co dělá z psa dobrého bytového psa

Než se pustíme do konkrétních plemen, tady je pět vlastností, na kterých v bytě opravdu záleží:

• Energie. Pes s nízkou až střední potřebou pohybu se doma umí zklidnit. Pracovní plemeno, které potřebuje běhat hodiny denně, bude v bytě nervózní a začne si práci hledat samo, třeba na gauči nebo na botách.
• Štěkavost. Pes, který hlásí každý krok na chodbě, rychle znepřátelí sousedy. Některá plemena jsou přirozeně tichá, jiná vyšlechtěná právě k hlídání.
• Snášení samoty. V bytě se ozve každé vytí, když jsi v práci. Některá plemena samotu zvládají lépe než jiná.
• Velikost a schody. Velký pes v garsonce překáží a štěně těžkého plemene by nemělo běhat po schodech do čtvrtého patra bez výtahu.
• Línání a péče o srst. V menším prostoru se chlupy rychleji projeví. Psi, kteří málo línají, jsou v bytě praktičtější, i když vyžadují pravidelné stříhání.

Nejlepší plemena do bytu

Překvapením pro mnoho lidí bývají chrti. Italský chrtík, ale i velký greyhound nebo whippet doma většinu dne prospí. Potřebují se párkrát týdně pořádně proběhnout v bezpečném prostoru, jinak jsou to klidní a tiší společníci. Podobně se do bytu hodí i dospělý labrador nebo zlatý retrívr, pokud s ním chodíš na dlouhé procházky. Velikost tu hraje menší roli než jeho klidná povaha.

Malí, ale do bytu spíš ne

• Jack Russell teriér: malý, ale s energií sportovce. Když se nevybije, ničí byt a štěká.
• Jezevčík: tvrdohlavý a hlasitý hlídač. Kvůli dlouhým zádům by navíc neměl každý den chodit po schodech.
• Čivava a jorkšír se do bytu velikostí hodí skvěle, ale bývají štěkaví. Vyplatí se jim hned od štěněte věnovat výchovu a socializaci.

Do bytu jen s velkou rezervou

Border kolie, belgický ovčák malinois nebo sibiřský husky jsou úžasní psi pro sport a práci. V bytě s majitelem, který chodí jen kolem bloku, se ale nudí a z nudy vznikají potíže: vytí, ničení věcí, útěky. Pokud nemáš čas na 2–3 hodiny aktivního pohybu denně a pravidelný výcvik, vyber jiné plemeno. Další plemena a jejich nároky najdeš v atlasu plemen psů.

A ještě tip: v útulcích čeká spousta dospělých psů, u kterých už víš, jakou mají povahu. Pracovníci útulku ti rovnou řeknou, který pes je klidný, nevadí mu samota a nevyje. To u štěněte nikdy s jistotou nevíš. Mrkni na psy k adopci z útulků a do průvodce Adopce psa z útulku.

Smím mít psa v nájemním bytě?

Podle občanského zákoníku (§ 2258) má nájemce právo chovat v bytě zvíře, pokud tím pronajímateli ani ostatním obyvatelům domu nezpůsobuje obtíže nepřiměřené poměrům v domě. Obecný zákaz psů v nájemní smlouvě tak nemusí být vymahatelný. Pronajímatel ale může požadovat náhradu škod, které pes způsobí, a nepřiměřené obtěžování (neustálé štěkání, zápach, poškození společných prostor) může být důvodem k výpovědi.

Prakticky: o psovi se s pronajímatelem domluv předem a dohodu ideálně zapiš do smlouvy. Vyhneš se zbytečným sporům. Řiď se domovním řádem, ve společných prostorách veď psa na vodítku a uklízej po něm. A nezapomeň na poplatek ze psa, který se platí obci, a na zápis do Centrální evidence psů.

Jak připravit byt pro psa

• Vlastní klidné místo. Pelíšek dej do koutu mimo průchod a dveře, kde má pes přehled, ale nikdo přes něj nešlape. Výběr najdeš v kategorii pelíšky pro psy. Pro štěně nebo psa, který potřebuje vlastní „pokojíček“, se hodí i klec, viz článek Klec pro psa: jak vybrat a naučit.
• Protiskluzové plochy. Plovoucí podlahy a dlažba kloužou a malým psům i seniorům zatěžují klouby. Na místa, kde pes běhá, polož koberečky nebo podložky.
• Schody. Štěňata a malé psy po schodech raději nos, aspoň do roka věku. U plemen s dlouhými zády, jako je jezevčík, to platí pořád.
• Balkon. Zabezpeč ho sítí. Malý pes se protáhne zábradlím a kočičí síť je levnější než veterinář. Balkon ale není toaleta. Pes se musí venčit venku.
• Pozor na horko. Byty pod střechou a s okny na jih se v létě rozpálí. Krátkohlavá plemena (mops, buldoček) se přehřívají velmi snadno.
• Uklizené kabely a boty. Hlavně u štěněte. Co leží na zemi, je hračka. Kabely schovej do lišt a jedovaté pokojové rostliny dej z dosahu.

Pohyb a zaměstnání: byt není problém, nuda ano

Většina potíží bytových psů nevzniká kvůli malému prostoru, ale kvůli nudě. Každý pes potřebuje aspoň 2–3 procházky denně, z toho jednu delší, kde si může čmuchat a potkat jiné psy. Na rychlé vyvenčení kolem bloku si dospělý pes zvykne, ale nevybije se. Kvalitní vodítko s dostatečnou délkou dává psovi víc prostoru k čmuchání i ve městě.

Stejně důležitá jako nohy je hlava. Deset minut čmuchání unaví psa víc než půlhodina chůze. Doma pomůžou:

• Plnicí hračky. Do KONG Classic M (pro malé psy velikost S) dej kousky granulí s paštikou a zamraz ho. Pes se nad ním zabaví na desítky minut. KONG Wobbler zase vydává granule, když ho pes kutálí.
• Lízací podložky. Namazaná lízací podložka Lick Mat nebo LickiMat Playdate psa uklidní. Lízání má na psy podobný efekt jako na nás žvýkačka.
• Čmuchací dečky. Rozsyp do čmuchací dečky Pizza nebo Snuffle Mat Grass část denní dávky granulí. Pes si jídlo vyhledá nosem místo toho, aby ho za pár vteřin spolykal z misky.
• Krátké tréninky. Pět minut nácviku triků nebo povelů několikrát denně unaví hlavu a posílí vztah. Za odměnu použij kousky granulí z denní dávky, ať pes nepřibírá.

Další hračky najdeš v kategorii hračky pro psy. U psů, kteří moc nechodí, hlídej i váhu. Bytoví psi tloustnou snadno a nadváha jim zkracuje život. Jak na to, rozebíráme v článku Obezita u psa: jak zhubnout.

Chlupy, bláto a pach: čistota v bytě se psem

Pes v bytě znamená trochu víc úklidu, ale pár návyků ho výrazně zkrátí:

• Tlapky po procházce. U dveří měj ručník a misku s vlažnou vodou. Pes si na otírání tlapek rychle zvykne, hlavně když za to dostane pamlsek. V zimě tím zároveň smyješ posypovou sůl, která tlapky dráždí.
• Pravidelné kartáčování. Dvakrát týdně vyčesaná srst neskončí na gauči. U línajících plemen v období jarního a podzimního línání klidně denně.
• Prací deka na gauč. Pokud pes smí na sedačku, dej mu tam vlastní deku a pravidelně ji per. Výběr najdeš v kategorii deky pro psy.
• Pelíšek se snímatelným potahem. Potah per jednou za 1–2 týdny. Většina „psího“ pachu v bytě pochází právě z pelíšku a dek, ne ze psa.
• Koupání jen podle potřeby. Časté koupání vysušuje kůži a pes pak paradoxně víc páchne. Většině psů stačí koupel jednou za 1–3 měsíce, šampónem pro psy.
• Větrání. Krátce a často, hlavně v zimě, kdy se topí a vzduch je suchý.

Když pes doma čmuchá a „vyklízí“ misku moc rychle, dej mu jídlo do větší čmuchací dečky, třeba Akinu 80 × 60 cm. Zpomalí žraní a zabaví ho, zatímco ty v klidu uklízíš.

Sousedé, štěkání a samota

Největší kámen úrazu psů v bytě je štěkání a vytí, když jsou sami. Sousedé si toho všimnou dřív než ty. Prevence je jednoduchá, ale chce trpělivost:

• Samotu trénuj postupně, od pár minut. Odcházení a příchody dělej nenápadně, bez dramatického loučení.
• Před odchodem psa vyvenči a unav. Dej mu zamrazený KONG nebo lízací podložku, aby měl odchod spojený s něčím příjemným.
• Pokud pes hlásí kroky na chodbě, odměňuj ho, když se na zvuk podívá a zůstane zticha. Pomáhá i tiché rádio, které přehluší ruch domu.
• Když pes vyje celé hodiny, může jít o separační úzkost. Ta se sama nespraví. Co s ní dělat, najdeš v článku Pes sám doma: separační úzkost.

Ideální je, když pes nezůstává sám déle než 4–6 hodin. Dospělý pes to obvykle zvládne bez potíží, štěně a senior potřebují venčení častěji. Když víš, že budeš pryč déle, domluv se předem, aby pes nemusel čekat a trápit se. Pokud pracuješ celý den mimo domov, zvaž venčitele, psí školku nebo souseda, který psa v poledne vyvenčí.

Štěně v bytě: na co se připravit

Štěně v bytě znamená první týdny hodně venčení: po probuzení, po jídle, po hře a v noci. Malá plemena mají malý měchýř a čistotnosti se učí déle. Na noc a na chvíle, kdy štěně nestihneš vynést, se hodí savé podložky, ale cílem je vždy venčení venku.

Až do ukončení očkování bude štěně chodit jen na bezpečná místa, ale socializaci nezanedbávej. Výtah, schody, chodba plná lidí i hluk ulice jsou pro bytového psa každodenní realita a štěně si na ně musí zvyknout postupně a s odměnami. Co všechno štěně v prvních týdnech potřebuje, najdeš v článku Štěně doma: první týdny.

Časté otázky

Jak velký byt potřebuje pes?

Žádná přesná čísla nejsou. Malému klidnému psovi stačí i garsonka. Velký pes se do 2+kk vejde, pokud má kam si lehnout mimo průchod a dost pohybu venku. Důležitější než metry je, kolik času s ním trávíš venku.

Může velký pes žít v bytě?

Ano, pokud je klidné povahy a má dostatek pohybu. Spousta dospělých labradorů, retrívrů nebo chrtů žije v bytě spokojeně. Horší je to s mladými a energickými psy pracovních plemen.

Hodí se do bytu i starší pes?

Často dokonce líp než štěně. Senior už nepotřebuje tolik pohybu, je klidnější a čistotný. Jen pozor na schody bez výtahu, které mohou být pro starší klouby náročné, a na kluzké podlahy.

Je lepší pes, nebo fena?

Pro byt na tom nezáleží. Fena může být o něco klidnější a menší, pes zase méně náladový během hárání. Důležitější je povaha konkrétního zvířete.

Kolikrát denně venčit psa z bytu?

Dospělého psa aspoň třikrát denně, štěně podstatně častěji. Jedna z procházek by měla být delší, aspoň 45–60 minut, s volným pohybem nebo čmucháním.

Co si zapamatovat

• Do bytu vybírej psa podle energie, štěkavosti a toho, jak snáší samotu. Velikost je až na dalším místě.
• Skvělí bytoví psi: kavalír, havanský psík, bišonek, shih-tzu, francouzský buldoček, italský chrtík, pudl.
• Pracovní plemena jako border kolie nebo husky v bytě trpí bez hodin pohybu denně.
• V nájmu smíš psa chovat, pokud neobtěžuje, ale domluv se s pronajímatelem předem.
• 2–3 procházky denně a práce pro hlavu: plnicí hračky, lízací podložky, čmuchání.
• Samotu trénuj postupně, štěkání a vytí řeš hned, ne až po stížnostech sousedů.