Plymutka

Plymutka je jedno z nejvýznamnějších amerických plemen slepic. Na přelomu 19. a 20. století patřila v USA k nejrozšířenějším slepicím vůbec a sehrála velkou roli i ve šlechtění — její linie se podílely na vzniku mnoha moderních hybridů. Dodnes je oblíbená jako spolehlivá, klidná a nenáročná slepice pro domácí chov.

Nejznámější je žíhaná plymutka. Její peří je pravidelně příčně pruhované černou a bílou barvou, takže slepice vypadá šedě „proužkovaně“. Kohouti mají světlejší žíhání než slepice, díky čemuž lze u některých linií rozlišit pohlaví kuřat už brzy po vylíhnutí. Chová se ale i bílá, žlutá, černá a další barevné rázy.

Snůška kolem 180–220 vajec ročně se světle hnědou skořápkou a hmotností kolem 55–60 g je velmi dobrá. Plymutka snáší spolehlivě i během podzimu a zimy, dobře snáší chlad a je klidná, přátelská a nebojácná. Nevadí jí menší výběh a dobře se snáší s dalšími plemeny.

Plymutka je skvělou volbou pro začínající chovatele a rodiny. Podobně spolehlivá je sussexka nebo rodajlendka. Všechna plemena porovnáte v atlasu plemen slepic.

Velikost a stavba: středně těžké, hluboké a široké tělo s dlouhým rovným hřbetem. Kohout váží 3,5–4 kg, slepice 2,5–3 kg. Existuje i zakrslá plymutka.

Hlava: středně velký jednoduchý hřeben, červené ušnice a laloky, oranžové oči.

Peří: u žíhaného rázu pravidelné příčné černobílé pruhování po celém těle. Kohout je světlejší, slepice tmavší.

Běháky: neopeřené, žluté.

Povaha: klidná, přátelská a vyrovnaná. Kohouti bývají mírní.

Kurník a výběh

Plymutka nemá zvláštní nároky. V kurníku počítejte s 0,25–0,3 m² podlahy, 20–25 cm hřadu na kus a jedním hnízdem na 4–5 slepic. Ve výběhu alespoň 3–4 m² na slepici, ideálně travnatý výběh. Nelétá příliš, stačí plot kolem 1,2–1,5 m.

Krmení

Dospělým slepicím podávejte kompletní směs pro nosnice, zhruba 120–140 g denně, například Sehnoutek Nosnice N2 nebo BOCUS Nosnice N1. Doplňte zeleň a v menší míře obilí. Mušlová drť a grit musí být stále k dispozici. Krmivo podávejte z krmítka, které udrží krmivo čisté, například násypného krmítka. Výběr najdete v kategorii krmítka a napáječky pro drůbež.

Zima

Plymutka je otužilá a v zimě obvykle dál snáší, i když méně. Potřebuje suchý kurník bez průvanu a nezamrzající vodu. Kohouti s větším hřebenem mohou v tuhých mrazech utrpět omrzliny.

Kvokání a odchov

Kvokavost je střední. Plymutky bývají dobrými kvočnami. Kuřata rostou rychle a jsou odolná; u žíhaných linií lze kohoutky odlišit podle světlejšího zbarvení a větší bílé skvrny na hlavě.

Chov s dalšími plemeny

Díky klidné povaze se plymutka dobře snáší s ostatními klidnými plemeny. S drobnými a plachými plemeny ji kombinujte s rozmyslem — v hejnu bývá středně dominantní.

Robustní plemeno: plymutka je odolná a má dobré zdraví.

Paraziti: pravidelně kontrolujte čmelíky na hřadech a ošetřujte kurník, například přípravkem Rebel proti čmelíkům. Odčervujte podle doporučení veterináře.

Obezita: při malém pohybu a nadbytku obilí slepice přibírají, což snižuje snůšku.

Omrzliny hřebene: u kohoutů v tuhých mrazech; prevencí je suchý kurník bez průvanu.

Marekova choroba: doporučujeme očkovaná kuřata.

Plymutka vznikla v polovině 19. století v Nové Anglii na severovýchodě USA. Na jejím vzniku se pravděpodobně podílely americké dominikánky a asijská těžká plemena. Žíhaná plymutka byla poprvé představena v roce 1869 a v roce 1874 byla zařazena do prvního amerického standardu.

Na přelomu 19. a 20. století se plymutka stala jednou z nejrozšířenějších slepic v USA, ceněnou pro snůšku i maso. Bílá plymutka se později stala jedním ze základů moderních masných hybridů a žíhané linie se uplatnily i v barevných nosných hybridech.

Do Evropy se plymutka dostala koncem 19. století a v Česku je dodnes oblíbeným plemenem jak ve výstavních, tak v užitkových chovech.