Zakrslý králík

Zakrslý králík (zakrslý barevný, anglicky Netherland Dwarf) je nejoblíbenější králičí mazlíček v Česku i ve světě. Váží do 1,5 kilogramu, vejde se i do menšího bytu a při dobré péči se dožívá 8–12 let. Za drobným tělem s kulatou hlavičkou a krátkýma ušima se skrývá překvapivě velká osobnost — zakrslíci jsou zvědaví, temperamentní a dokážou se naučit reagovat na jméno i chodit na toaletu.

Povaha a temperament

Zakrslíci jsou nejtemperamentnější z malých plemen. Jsou zvědaví, čilí, rádi prozkoumávají každý kout a dokážou předvádět radostné skoky s vytáčením ve vzduchu (tzv. binky). Zároveň jsou to inteligentní zvířata — naučí se reagovat na své jméno, přiběhnout si pro pamlsek, chodit na toaletu a zvládnou i jednoduché triky s klikrem.

K povaze zakrslíka patří i jistá ostražitost a tvrdohlavost. Divocí předkové jsou u tohoto plemene znát — zakrslík je kořistové zvíře a nerad se zvedá ze země. Pokud ho budete nosit proti jeho vůli, naučí se vám utíkat. Důvěru si získáte trpělivostí: sedněte si na zem, nechte králíka přijít k vám a odměňujte ho. Správně socializovaný zakrslík je pak mazlivý společník, který si přijde říct o drbání na čelo.

Králíci jsou společenská zvířata a samotnému zakrslíkovi je smutno. Ideální je chovat kastrovaný pár (samec + samice), který si vystačí, i když jste v práci. Jedináček potřebuje výrazně víc vašeho času.

Pro koho se zakrslý králík hodí

Do bytu

Ideální volba. Zakrslík nepotřebuje zahradu — stačí mu prostorná ohrádka či výběhová část pokoje a pár hodin volného pohybu denně. Je čistotný, naučí se na toaletu a jeho provoz je tichý (na rozdíl od hlodavců nehlučí v noci v kolečku).

K dětem

S výhradou. Zakrslík není plyšák na nošení — nerad se zvedá a při neopatrném úchopu hrozí poranění páteře. Pro děti od 8–10 let, které pochopí, že králík je kamarád na zemi, je to ale skvělé zvíře. Mladší děti vždy s dozorem.

K jiným zvířatům

S klidnou kočkou nebo psem bez loveckého pudu soužití fungovat může, vždy ale pod dohledem a s možností úniku. Nejlepším parťákem zakrslíka je druhý králík. Soužití s morčetem se nedoporučuje — mají jinou řeč těla i jiné nároky na krmení.

Den se zakrslým králíkem

Zakrslík vstává jako první z domácnosti: za rozbřesku už krouží výběhem a hlásí se o snídani — drze a vytrvale, dokud nedostane. Dopoledne dospává deficit v domečku, odpoledne provádí inventuru revíru: co je nového, co se dá prozkoumat, co rozkousat. Předměty hodnotí systémem „očichat, ohlodat, převrhnout".

Večer je jeho prime time: binky série, sprinty, parkur přes polštáře — a poté, vyběhán a spokojen, přijde fáze mazlení, kdy si o drbání čelíčka řekne šťouchancem. Spí lehce a kdekoli; hluboký spánek na boku si dovolí jen tam, kde má stoprocentní jistotu.

Soužití se zakrslíkem je soužití s osobností: malé tělo, velké ego a denní porce situační komedie v ceně.

Charakteristické znaky

Typický zakrslík má velkou kulatou hlavu s širokým čelem a výraznýma očima, krátký, téměř neznatelný krk a kompaktní zavalité tělíčko. Uši jsou krátké, vzpřímené, zaoblené a hustě osrstěné. Právě kombinace velké hlavy a drobného těla dává zakrslíkům „dětský" výraz, kterému málokdo odolá. Srst je krátká, hustá a lesklá, s jemnou podsadou — na dotek velmi příjemná a nenáročná na údržbu.

Pozor na rozdíl mezi výstavním zakrslíkem a tzv. zakrslíkem z inzerátu. Skutečný zakrslý králík má oba rodiče s průkazem původu a váhu do 1,5 kg. Mláďata „zakrslíků" z množíren bez původu často vyrostou ve 2,5–3kg králíky. Pokud chcete jistotu velikosti, kupujte od registrovaného chovatele ČSCH.

Barevné rázy

Zakrslý barevný králík existuje ve více než 50 barevných rázech — prakticky ve všech barvách, které se u králíků vyskytují. Nejčastější jsou: divoce zbarvený (aguti, „zaječí" zbarvení), černý, modrý, havana (čokoládová), madagaskarový, želvovinový, siamský (s tmavými odznaky), ruský, stříbřitý, bílý červenooký i modrooký a strakáči. Barva nemá vliv na povahu — vybírejte podle srdce, ne podle katalogu.

Standard a posuzování

Posuzovatel hodnotí typ především: tělo krátké válcovité do 1,5 kg (ideál 1,1–1,25 kg), velká kulatá hlava „nasazená bez krku", uši do 6 cm, hustě osrstěné a zaoblené. Barva dle rázu — u více než 50 uznaných rázů má každý vlastní požadavky.

Vady: protáhlá hlava a tělo (prozrazují přimíchanou krev větších plemen), dlouhé uši, překročená váha. Právě typ odlišuje výstavního zakrslíka od „zakrslíka" z inzerátu — a posuzovatelé na něm nekompromisně trvají.

Ubytování a výběh

Zapomeňte na malé klece z supermarketu. Minimální základna pro zakrslíka je ohrádka či klec o ploše alespoň 0,5 m² na králíka, ideálně doplněná o stálý přístup do výběhu. Čím víc prostoru, tím spokojenější (a zdravější) králík. Vybavení: toaleta s podestýlkou (lisované pelety, ne hrudkující stelivo pro kočky!), seník, miska na granule, napáječka nebo těžká miska na vodu, domeček na schování a věci na hlodání (větve z ovocných stromů, vrba).

Pozor na kabely, jedovaté pokojové rostliny (dieffenbachie, fíkus, vánoční hvězda) a podlahy — na kluzkém laminátu králík špatně chodí, pomohou koberečky.

Krmení

Základ jídelníčku tvoří kvalitní seno, neomezeně a stále dostupné — udržuje trávení v chodu a obrušuje zuby. K tomu denně čerstvá zelenina a bylinky (kadeřávek, mrkev s natí, řapíkatý celer, petržel, pampelišky) a jen malá porce kvalitních granulí (cca 1 polévková lžíce na kilogram váhy denně). Granule vybírejte jednosložkové (pelety), ne barevné müsli směsi — z těch si králík vyzobává jen dobroty. Ovoce maximálně jako pamlsek. Náhlé změny krmení zavádějte postupně.

Péče o srst a drápky

Krátká srst zakrslíka je nenáročná — stačí pročesat jednou týdně, v období línání (jaro, podzim) častěji, aby králík nespolykal příliš mnoho chlupů. Drápky kontrolujte a zastřihujte zhruba jednou za 4–8 týdnů. Králíci se nikdy nekoupou — vodu snášejí velmi špatně a srst si čistí sami.

Soužití se zakrslým králíkem v bytě

Nácvik toalety

Zakrslíci jsou přirozeně čistotní a toaletu zvládnou během jednoho až dvou týdnů. Postup: rohovou toaletu nebo nízkou vaničku umístěte do rohu, který si králík sám vybral (poznáte podle bobků), do toalety dejte vrstvu lisovaných pelet a hrst sena — králíci s oblibou bobkují při žraní sena. Bobky mimo toaletu zpočátku sbírejte a přemisťujte do ní, počůraná místa vyčistěte octovou vodou, aby pach nelákal k recidivě. Kastrace nácvik výrazně urychluje: nekastrovaný samec značkuje a žádná toaleta to nevyřeší.

Řeč těla: co vám zakrslík říká

Zakrslíci komunikují celým tělem a vyplatí se jim rozumět. Binky — radostný skok s vytočením ve vzduchu — znamená čistou radost. Dupnutí zadní nohou je poplach nebo nespokojenost. Drcání zubů při hlazení je králičí předení; hlasité skřípání naopak signál bolesti. Položené uši a přikrčení znamenají strach, olíznutí ruky nejvyšší projev důvěry. Pokud vás zakrslík šťouchá čumáčkem, chce pozornost — nebo abyste uhnuli z cesty.

Zabezpečení bytu

Králičí zuby rostou celý život a zakrslík je zkouší na všem. Kabely schovejte do lišt nebo chrániček (prokousnutý kabel je nejčastější králičí úraz v bytech), knihovnu v dosahu vykliďte od spodních polic, jedovaté rostliny (dieffenbachie, monstera, vánoční hvězda, oleandr) pryč z dosahu. Oblíbený trik: dejte králíkovi vlastní „povolené" hlodání — kartonové krabice, vrbové proutí, větve z jabloně — a nábytek dostane pokoj (většinou).

Péče v létě a v zimě

Léto: malé tělo se přehřívá rychle — od 26 °C stín a chladná dlažba, nad 28 °C aktivní chlazení a klid; výběh na rozpáleném balkoně je zakázaný. Zima: bytové plemeno; venku zvládne jen jedinec odchovaný venku, v zatepleném kotci a ve dvojici. Pozor na topnou sezónu: radiátorové sucho zvyšuje línání, přidejte česání a misku vody navíc.

Zakrslý králík je při dobré péči odolné zvíře, několik slabin ale má:

• Zuby: kvůli zkrácené lebce mají zakrslá plemena častěji problém s přerůstáním řezáků a špičáků (malokluze). Prevencí je neomezené seno a hlodání; kontrolu zubů zvládne veterinář při ročním očkování.
• Trávení: králičí trávení se nikdy nesmí zastavit (GI stáza). Pokud králík 12 hodin nežere a nekálí, je to akutní stav — okamžitě k veterináři.
• Očkování: každoroční vakcinace proti myxomatóze a moru králíků (RHD 1+2) je nutnost i pro králíka, který nikdy neopustí byt — nákazu přenáší hmyz.
• Kastrace: u samic zásadně snižuje riziko rakoviny dělohy (postihuje až 60–80 % nekastrovaných samic nad 4 roky), u samců řeší značkování a agresivitu. Provádí se od 4–6 měsíců věku.
• Přehřátí: teploty nad 28 °C jsou pro králíka nebezpečné. V létě zajistěte stín, chladnou dlaždici nebo zmraženou láhev s vodou.

Prevence v kostce: týdně oči, uši, drápky, zadeček; měsíčně váha (výkyv 100 g u mini těla = 10 %!); ročně vakcinace + důkladná kontrola zubů — malokluze je u zakrslé lebky dědičná hrozba číslo jedna. Hlodání a seno bez omezení jsou denní zubní hygiena.

Kdy okamžitě k veterináři: 12 hodin bez žrádla a bobků, slinění, vybírání měkkého žrádla a hubnutí (zuby), apatie, skřípění zubů, naklonění hlavy, výtoky, průjem. Malé tělo nemá rezervy — u zakrslíka se nečeká.

Zakrslá plemena vděčí za svou existenci tzv. zakrslému genu (dwarf gen, dw), který se přirozeně objevil u malých bílých králíků chovaných v Anglii a Německu na přelomu 19. a 20. století. Skutečná kolébka zakrslého barevného králíka je ale Nizozemsko 30. a 40. let 20. století. Holandští chovatelé křížili drobné bílé hermelíny s divokými králíky a malými barevnými plemeny s cílem získat miniaturního králíka v co největší škále barev.

První standard zakrslého barevného (Nederlandse Kleurdwerg) byl v Nizozemsku uznán roku 1940. Po druhé světové válce zbylo v chovech jen několik desítek zvířat, plemeno se ale rychle obnovilo a v 50. letech se rozšířilo do Velké Británie (uznáno 1950) a dál do Evropy. Do USA se zakrslíci dostali v 60. a 70. letech a americká chovatelská asociace ARBA plemeno uznala roku 1969.

V českých chovech jsou zakrslí barevní králíci pevně zakotveni od druhé poloviny 20. století a dnes tvoří většinu králíků chovaných v bytech. Český svaz chovatelů (ČSCH) je vede ve vzorníku plemen v řadě barevných rázů a na výstavách patří k nejpočetněji obsazovaným plemenům.

Poválečná obnova plemene je sama o sobě příběh: nizozemské chovy přežily okupaci s pouhými asi 17 zvířaty a dnešní celosvětová populace milionů zakrslíků stojí na tomhle hrstce. Genetici dodnes žasnou, jak málo stačilo — a chovatelé z toho mají poučení o významu každého kvalitního jedince. Do ČSSR se zakrslíci vrátili v 60. letech a od 90. let jsou nejprodávanějším králíkem v zemi.