Galerie
Vlastnosti plemene
Povaha
O plemene Myš barevná
Myš barevná je nejmenší a nejhbitější z domácích hlodavců — drobný uzlíček energie s velkýma ušima, korálkovýma očima a dlouhým ocáskem, který existuje v desítkách barev a kreseb. Je čilá, zvědavá, čistotná a nenáročná na prostor, takže je ideální vstupní zvíře pro toho, kdo chce pozorovat živý a aktivní svět drobných savců. Není to ale mazlík do dlaně — myš je rychlá, drobná a křehká, a její kouzlo spočívá hlavně v pozorování.
Domácí barevná myš je vyšlechtěná z myši domácí a stala se jedním z nejstarších chovných hlodavců vůbec. Je noční až soumračná, společenská a velmi plodná. Samice spolu žijí v pohodě ve skupinkách, samci se naopak často nesnášejí a musí být odděleni. Háčkem je krátký život — jen rok a půl až tři roky — a citlivost na chyby v péči. Pro pozorného chovatele, který přijme noční rytmus a drobnou křehkost, je ale myš fascinující, hbité a překvapivě sociální zvíře.
Pokud hledáte aktivního, nenáročného a barevného hlodavce na pozorování a nevadí vám jeho kratší život, je barevná myš jednou z nejvděčnějších voleb mezi drobnými savci.
Charakteristika
Myš barevná má drobné protáhlé tělo měřící 7 až 10 cm, k tomu téměř stejně dlouhý lysý ocas, a váží jen 25 až 50 g — samci bývají o něco větší než samice. Hlava je špičatá s velkýma kulatýma ušima a velkýma tmavýma očima; celý vzhled prozrazuje hbité noční zvíře závislé na čichu a hmatu. Ocas slouží k udržování rovnováhy při šplhání a k termoregulaci.
Barvy a kresby
Právě paleta barev dělá z barevné myši „fancy mouse". Existují desítky variet: jednobarevné (černá, bílá, krémová, modrá, čokoládová, stříbrná), strakaté a kreslené (s bílými znaky), aguti i speciální typy jako saténová (lesklá srst) nebo dlouhosrstá. Na drobném těle vynikne každá kombinace barvy a kresby, takže žádné dvě barevné myši nejsou úplně stejné.
Smysly a pohyb
Myš má slabý zrak, ale vynikající čich a sluch a velmi citlivé hmatové vousky. Je to mistr v lezení, skákání a protahování se nejmenšími otvory — uteče škvírou, kterou byste nečekali. Tomu musí odpovídat zabezpečení klece i místnosti při výběhu.
Péče
Ubytování — bezpečí a patra
Myš je drobná, ale aktivní, a potřebuje klec s hustými mřížkami nebo skleněné terárium s dobrým větráním — běžnou klecí pro křečka se prosmýkne. Minimum pro skupinku samic je zhruba 60×40×40 cm, ideálně víc do výšky s patry, žebříky a větvemi. Vybavení: domečky a úkryty, seník, kolo s plnou běhací plochou (ne s příčkami), miska, závěsná napáječka a hlavně hluboká vrstva podestýlky na hrabání a tunelování, kterou myši milují. Klece a vybavení srovnáváme v žebříčku nejlepších klecí pro hlodavce.
Čistota a zápach
Myši jsou samy o sobě čistotné a neustále se umývají, ale moč samců silně zapáchá pižmovým pachem. Pomáhá pravidelný úklid (částečná výměna podestýlky každých pár dní, generální jednou týdně), dostatečně velká klec a chov samic místo samců. Myš nikdy nekoupejte ve vodě — stresuje ji to a může nastydnout; špinavé místo otřete vlhkým hadříkem.
Krmení — semínka, zrní a bílkoviny
Základ jídelníčku tvoří kvalitní směs zrní a semínek pro myši doplněná malým množstvím čerstvé zeleniny a občas trochou živočišné bílkoviny (kousek vařeného vejce, moučný červ) — myš je všežravec a bílkovinu potřebuje víc než morče či králík. Vhodné jsou i celozrnné vločky a sušené byliny. Vyhněte se cukru, tučným a slaným pamlskům. Seno poslouží k hnízdění a zaměstnání. Čerstvá voda musí být stále k dispozici.
Zdraví
- Nádory: nejčastější zdravotní problém myší, zejména u starších samic (nádory mléčné žlázy). Souvisí s krátkým, rychlým životem druhu; některé lze veterinárně řešit.
- Respirační infekce: myši jsou citlivé na prach, čpavek z moči a průvan — projevuje se kýcháním, pískavým dýcháním a apatií. Prevencí je bezprašná podestýlka, čistá klec a žádný průvan.
- Zuby: rostou celý život; málo materiálu k hryzání vede k přerůstání. Vždy zajistěte větve a tvrdou potravu.
- Parazité a kožní problémy: svědění, lupy a prořídlá srst signalizují roztoče nebo plíseň — řeší veterinář.
- Stres a samota: myš je společenská, samotná strádá; samci se ale mezi sebou perou, proto se chovají skupinky samic.
Myš má rychlý metabolismus a nemoc u ní postupuje velmi rychle — každá změna chování, dýchání nebo chuti je důvodem k okamžité návštěvě veterináře-exotáře.
Historie plemene
Domácí barevná myš pochází z myši domácí (Mus musculus), která provází člověka od počátků zemědělství. Cílevědomý chov barevných myší má kořeny ve staré Číně a Japonsku, kde se „tančící" a barevné myši chovaly jako kuriozita už před staletími. Do Evropy se barevné myši dostaly v 19. století a staly se základem moderního chovatelství drobných hlodavců.
Myš je zároveň nejvýznamnější laboratorní zvíře v dějinách vědy — na laboratorních liniích myší stojí obrovská část lékařského a genetického výzkumu. Z laboratorních a výstavních chovů se barevná myš rozšířila i jako mazlíček a krmné zvíře a dnes ji chovají jak nadšenci pro její barevnou pestrost, tak chovatelé výstavních linií.
Shrnutí
Povaha — hbitý zvědavec
Barevné myši jsou čilé, zvědavé a neúnavně aktivní. Jsou noční až soumračné, takže nejvíc ožijí navečer a v noci, kdy zkoumají klec, tunelují podestýlkou a běhají v kole. Po trpělivém zvykání myš pozná svého člověka, přijde k ruce a bere pamlsek z dlaně, ale na rozdíl od potkana nebo degu nevyhledává dlouhé mazlení — je příliš drobná a rychlá. Její kouzlo je hlavně v pozorování živého a sociálního drobného světa: skupinka samic spolu spí v hromádce, vzájemně se čistí a celý den něco podniká.
Skupina samic, ne samci
Myš je společenské zvíře, které v samotě strádá, ale platí důležité pravidlo: chovají se skupinky samic, které spolu vycházejí výborně. Dospělí samci se naopak často krvavě perou a musí se chovat jednotlivě nebo jen v pečlivě sestavených bratrských dvojicích z jednoho vrhu. Samce a samici nikdy nedržte spolu, pokud nechcete nekonečné množení — myš je extrémně plodná, samice rodí každé 3 týdny vrh až dvanácti mláďat.
Krátký život jako fakt
Tohle je u myši třeba přijmout předem: dožívá se jen 1,5 až 3 let. Je to nejkratší život ze všech druhů v tomto atlasu, daný rychlým metabolismem a životní strategií druhu. Myš tak není zvíře na desetiletí jako činčila, ale intenzivní, krátký společník — což může být i výhoda pro toho, kdo si není jistý dlouhodobým závazkem, ale je třeba si tuhle realitu uvědomit, zvlášť pokud zvíře pořizujete dětem.
Den s barevnou myší
Myš je tvor noci a soumraku: přes den většinou spí schoulená v hnízdě a ožívá navečer, kdy začne pravá show — běh v kole, tunelování, šplhání a neúnavné prozkoumávání. Tomu přizpůsobte i kontakt, nejlépe podvečer. Pravidelný výběh je možný jen v naprosto zabezpečeném prostoru (myš se prosmýkne nejmenší škvírou a je bleskurychlá), ideálně ve velkém boxu s tunely a překážkami pod stálým dohledem. Aktivní, zaměstnaná myš s dostatkem prostoru a podestýlky k hrabání je vyrovnaná a zdravá.
Vybavení a náklady
Před pořízením připravte zvířatům bezpečnou klec s hustými mřížkami nebo větrané terárium, domečky, kolo s plnou plochou, seník, misku, napáječku a hlavně hlubokou vrstvu bezprašné podestýlky k hrabání. Z dlouhodobých nákladů je nejvýznamnější podestýlka, zrní a čas na pravidelný úklid. Myš patří k nejlevnějším mazlíčkům na pořízení i provoz, ale i ona si zaslouží rezervu na veterináře-exotáře. Vybavení srovnáváme v přehledu nejlepších klecí pro hlodavce a v kategorii potřeb pro drobné savce.
Nejčastější otázky nováčků
Můžu chovat jen jednu myš? Ne — myš je společenská a v samotě strádá. Pořiďte skupinku samic, které spolu vycházejí výborně.
Proč nemůžu chovat samce pohromadě? Dospělí samci se mezi sebou často krvavě perou. Chovají se proto skupinky samic, nebo samci jednotlivě.
Hodí se myš pro děti? Spíš na pozorování než na nošení — je drobná, rychlá a křehká. Manipulaci s dítětem vždy hlídá dospělý a zvíře se bere nad měkkou podložkou.
Jak dlouho myš žije? Jen 1,5 až 3 roky. Je to krátký, ale intenzivní závazek — dobré to vědět předem, zvlášť u dětí.
Jak si na myš zvyknout a získat její důvěru
Myš se ochočí pomaleji než potkan, ale pozorný chovatel si i s ní vybuduje vztah. Po příchodu domů dejte skupince několik dní úplný klid, ať si zvykne na nové pachy a zvuky. Pak začněte trávit čas u klece, tiše mluvte a nabízejte z dlaně malý kousek pamlsku — vločku, semínko nebo kousek sušené byliny. Myši jsou zvědavé a brzy přijdou prozkoumat vaši ruku. Nikdy nesahejte shora jako predátor — natáhněte ruku zespodu a nechte zvíře přijít samo. Postupně si zvyknou vám lézt po ruce a brát potravu přímo z prstů. Při braní do ruky myš nikdy nesvírejte ani nechytejte za ocas — nabírejte ji jemně do obou dlaní nad měkkou podložkou, protože je rychlá a pád z výšky pro ni může být osudný. Trpělivost a každodenní krátký kontakt udělají z plaché myši zvíře, které vás pozná a samo se k vám hlásí o pamlsek. I drobná myš si tak dokáže vytvořit k člověku překvapivě silnou vazbu.
Myš a její sousedé
Barevné myši nikdy nedávejte dohromady s jinými druhy zvířat. S křečky, potkany ani jinými hlodavci si nerozumí a soužití by skončilo zraněním nebo smrtí — potkan dokonce myš loví. Vůči kočkám a psům je myš typická kořist, takže její klec umístěte mimo jejich dosah a dohled; už samotná přítomnost šelmy za mřížemi myš stresuje. Mezi sebou navzájem žijí myši ve skupinkách samic výborně, pokud byly seznámeny zamlada. Dospělé cizí myši a hlavně samce nikdy nespojujte bez opatrného postupu — hrozí prudká rvačka. Když těchto pár pravidel dodržíte, dopřejete myškám bezpečné a klidné prostředí, ve kterém naplno rozkvete jejich čilá a společenská povaha. Pohled na hromádku barevných myšek spící v hnízdě nebo na jejich večerní rejdění v podestýlce patří k nejhezčím radostem, které drobní savci nabízejí.
Kde barevnou myš pořídit
Nejlepší je seriózní chovatel, který chová zdravá, dobře socializovaná zvířata a poradí s výběrem sehrané skupinky samic. Vyhněte se impulznímu nákupu ve velkém řetězci, kde se myši často prodávají jako krmné zvíře, bývají stresované a nemocné. Při výběru sledujte aktivní zvíře s hladkou lesklou srstí, čistýma očima a nosem, bez kýchání a prořídlé srsti. Pořiďte rovnou skupinku samic. Ať si zvířata pořídíte odkudkoli, dopřejte jim po příchodu klid a v případě jakýchkoli příznaků nemoci rychle vyhledejte veterináře-exotáře — myš má rychlý metabolismus a nemoc u ní postupuje velmi svižně.
Pohyb, hraní a zaměstnání
Myš je neúnavně aktivní zvíře, které v přírodě denně prozkoumává rozsáhlé teritorium, hrabe chodbičky a hledá potravu — a tahle potřeba pohybu jí zůstala i v zajetí. Nuda a holá klec vedou ke stresu, hlodání mříží a celkové nepohodě. Dopřejte proto myškám co nejčlenitější prostředí: kolo s plnou běhací plochou (s příčkami hrozí zranění ocásku a nožek), patra a žebříky, provazy a větve ke šplhání, tunely, domečky a hlavně hlubokou vrstvu bezprašné podestýlky, ve které myši s rozkoší hrabou a budují si chodbičky. Skvělým zpestřením jsou neošetřené větvičky jabloně nebo lísky, papírové ruličky, seno na stavbu hnízda a jednoduché hledací hry, kdy zrní rozsypete do podestýlky. Dobře zaměstnaná myš s dostatkem prostoru je vyrovnaná, zdravá a předvádí celý rejstřík svého přirozeného chování. Právě sledování těchto drobných čiperů při jejich neúnavné činorodosti je hlavní odměnou jejich chovu.
Pro koho je barevná myš ideální
Barevná myš se hodí pro toho, kdo chce aktivního, nenáročného a levného hlodavce na pozorování a nevadí mu noční rytmus ani kratší život. Je ideální pro pozorovatele, kteří ocení živý sociální svět skupinky samic, pro lidi s menším prostorem i pro toho, kdo si chce vyzkoušet chov drobného savce bez závazku na mnoho let. Naopak se nehodí pro někoho, kdo touží po mazlivém zvířeti do dlaně, pro malé děti bez dozoru nebo pro toho, koho trápí myšlenka na krátký život zvířete. Kdo přijme myš takovou, jaká je — drobnou, hbitou, společenskou a krátkověkou — získá fascinujícího a překvapivě chytrého společníka, který do bytu přinese kus živé přírody v miniaturním měřítku.
Kolik myší pořídit na začátek? Ideální je začít se dvěma až čtyřmi samicemi, nejlépe sestrami z jednoho vrhu, které se znají a vycházejí spolu. Skupinka si rychle vytvoří hierarchii, společně spí, čistí se a zabaví se navzájem — a vy získáte živý obrázek přirozeného sociálního chování. Větší skupinu volte jen úměrně velikosti klece, aby měla každá myš dost prostoru. Tímhle jednoduchým začátkem si zajistíte spokojená a vyrovnaná zvířata a sami si naplno užijete pozorování jejich neúnavného a roztomilého světa.
A právě v té nenápadné, ale bohaté živosti spočívá kouzlo chovu barevných myší.