Želva nádherná

Želva nádherná (Trachemys scripta elegans), lidově „červenoucha", je celosvětově nejznámější a nejčastěji chovaná vodní želva. Poznáte ji okamžitě podle nápadné červené (oranžové) skvrny za okem a podle zeleného krunýře se žlutými liniemi, který u starších zvířat tmavne. Mláďata jsou jasně zelená a velikosti mince, jenže — a to je jeden z hlavních problémů tohoto druhu — vyrostou ve velké, silné a dlouhověké zvíře: samice běžně dosahují 25–30 cm a v dobré péči se želva dožívá 20–40 let.

Jde o čistě vodní druh, který tráví většinu života ve vodě a na souš vylézá hlavně kvůli vyhřívání. Tomu odpovídá i způsob chovu: nepotřebuje suchozemský výběh jako želvy z atlasu suchozemských druhů, ale prostorné akvaterárium s velkým objemem vody, výkonnou filtrací a suchým, vyhřívaným ostrůvkem k vylézání pod UVB osvětlením. Je to otužilá, přizpůsobivá a žravá želva, která se snadno chová — a právě tato nenáročnost spolu s masovým prodejem mláďat za pár korun způsobila celosvětový problém.

Důležité hned na úvod — invazní status: protože vypuštěné nebo uniklé červenouchy v mírném pásmu zdivočely a začaly konkurovat původním druhům, je Trachemys scripta v Evropské unii vedena jako invazní nepůvodní druh s významným dopadem (nařízení EU č. 1143/2014). To v praxi znamená, že je zakázáno tato zvířata prodávat, chovat za účelem rozmnožování, dovážet a zejména vypouštět do volné přírody. Stávající chovatelé, kteří želvu pořídili dříve, si ji za stanovených podmínek smějí ponechat do konce jejího života, ale nesmějí ji množit ani se jí „zbavit" vypuštěním. Tento profil je proto především informativní — má pomoci lidem, kteří už červenouchu mají, postarat se o ni správně, a má sloužit jako varovný příklad, proč se exotická zvířata nikdy nevypouštějí.

Pokud teprve uvažujete o vodní želvě, vězte, že právě kvůli těmto omezením není červenoucha vhodnou volbou „k pořízení". Mrkněte raději na další vodní a bahenní druhy v atlasu želv, případně zvažte některý ze suchozemských druhů. Pokud už ji ale doma máte, čtěte dál — zaslouží si plnohodnotnou péči po celý svůj dlouhý život.

Stojí za to rozumět tomu, proč se z roztomilého mláděte stal celosvětový ekologický problém. Červenoucha je nesmírně přizpůsobivá: snese široké rozmezí teplot, sežere takřka cokoli a rychle se množí. Když ji lidé po letech přerostlou nebo nechtěnou vypustili do rybníka, v mírném pásmu mnohde přežila, a začala vytlačovat původní druhy — bere jim potravu i nejlepší místa k vyhřívání. Právě proto dnes platí přísná pravidla a proto je každé vypuštění nejen nelegální, ale i bezohledné vůči přírodě. Příběh červenouchy je učebnicovým příkladem, proč se žádné exotické zvíře nikdy nevypouští „na svobodu".

Mezi vodními želvami existuje řada podobných, často zaměňovaných druhů — třeba želva žlutolící (poddruh téhož druhu bez červené skvrny) nebo severoamerická želva ozdobná. Mnohé z nich spadají pod stejná nebo podobná omezení, proto u jakékoli vodní želvy vždy ověřte její status. Přehled druhů najdete v atlasu želv.

Hlavní omyl, kvůli kterému tolik červenouch skončilo nešťastně, je podcenění jejich velikosti a dlouhověkosti. Mládě o velikosti pětikoruny vypadá jako nenáročný mazlíček do malého akvárka, jenže během několika let z něj vyroste zvíře, které potřebuje stovky litrů vody, výkonnou filtraci a velké, dobře vybavené akvaterárium — a které tu s vámi bude klidně dvacet až čtyřicet let. Kdo si tohle uvědomí, postará se o želvu dobře; kdo ne, zbytečně přispěl k problému. Proto je i u stávajících zvířat zásadní počítat s prostorem a péčí na dlouhá léta dopředu.

Velikost a stavba: sladkovodní želva s plochým, oválným krunýřem; samci 12–18 cm, samice výrazně větší 25–30 cm. Plovací blány mezi prsty, silné drápy.

Zbarvení: zelený krunýř se žlutými liniemi (u starých zvířat tmavne až černá), nápadná červená/oranžová skvrna za okem. Existují i barevné variety.

Rozlišovací znaky: červená skvrna za okem je nezaměnitelná; podle ní druh poznáte na první pohled.

Pohlavní dimorfismus: samec menší, s dlouhými drápy na předních nohách a delším silnějším ocasem; samice výrazně větší a zavalitější.

Aktivita a temperament: denní, velmi aktivní plavec; otužilá, žravá, ve vodě plachá, na ostrůvku se ráda vyhřívá.

Status: v EU invazní nepůvodní druh — zákaz prodeje, chovu k rozmnožování a vypouštění (nařízení 1143/2014).

Zajímavost: pohlaví mláďat červenouchy určuje teplota inkubace vajec — z chladnějších hnízd se líhnou převážně samci, z teplejších samice. Tento jev (teplotně určené pohlaví) je u želv běžný a u vodních druhů obzvlášť dobře prozkoumaný.

Akvaterárium a voda

Základem chovu je prostorné akvaterárium: velký objem vody na plavání plus suchý, snadno přístupný ostrůvek k vylézání a vyhřívání. Platí jednoduché pravidlo — čím větší nádrž, tím lépe; pro dospělou samici počítejte s objemem vody v řádu stovek litrů. Voda by měla být dost hluboká, aby se želva mohla volně otáčet a potápět. Hladinu i ostrůvek řešte tak, aby zvíře snadno vylézalo na suché vyhřívané místo. Vhodné akvárium najdete v kategorii akvária a plovoucí ostrůvek např. ZOOMED plovoucí ostrůvek.

Filtrace a kvalita vody

Vodní želvy jsou velcí „znečišťovatelé" — hodně žerou a hodně produkují odpadu, takže výkonná filtrace je naprostá nutnost. Použijte dostatečně dimenzovaný akvarijní filtr (např. vnitřní NEWA Duetto u menších nádrží, u velkých raději výkonnější) a pravidelně měňte část vody. Bez kvalitní filtrace a údržby vody rychle nastupují záněty očí a kůže a nemoci krunýře.

Teplota vody a výhřev ostrůvku

Voda by měla mít kolem 24–26 °C; v chladu želva přestává žrát a slábne. K ohřevu vody slouží akvarijní topítko v ochranném krytu. Nad suchým ostrůvkem zřiďte vyhřívané místo s 32–35 °C pomocí výhřevné lampy (např. Basking Spot), aby se želva mohla pořádně prohřát a osušit.

UVB osvětlení

I vodní želva potřebuje kvalitní UVB osvětlení (typ 5.0, např. Repti UVB 5.0) nad ostrůvkem — bez UVB nedokáže ukládat vápník a hrozí jí měknutí a deformace krunýře. UVB i výhřevná lampa svítí nad suchým místem, kde se želva vyhřívá.

Strava

Červenoucha je všežravá a její jídelníček se s věkem mění: mláďata jsou spíš masožravá, dospělci přibírají víc rostlinné složky. Základ tvoří kvalitní krmivo pro vodní želvy (např. ZOOMED pelety nebo Vitakraft Turtle Omnivor), doplněné o vodní rostliny, listovou zeleninu a živočišnou složku jako gammarus nebo tubifex a gammarus. Krmte střídmě a pestře; nadbytek bílkovin a překrmování vede k deformacím krunýře a k nadměrné zátěži vody.

Vyhřívání a chování

Důležitou součástí dne je „basking" — vylézání na ostrůvek a vyhřívání pod lampou, při kterém želva suší krunýř a využívá UVB. Pokud se nemá kde vyhřát a osušit, trpí plísněmi a záněty krunýře. Suchý ostrůvek s teplem a UVB je proto stejně důležitý jako čistá voda.

Zimování

V přírodě červenoucha zimuje pod hladinou, v chovu je ale řízené zimování spíš volitelné a jen pro zdravá dospělá zvířata; běžně se chová celoročně aktivní v teple. Nemocné nebo mladé želvy se nezimují.

Vybavení akvateraria v kostce

Shrňme, co dospělá červenoucha potřebuje: 1. velkou nádrž s dostatkem vody (kategorie akvária); 2. výkonný filtr dimenzovaný spíš s rezervou; 3. topítko na udržení teploty vody 24–26 °C; 4. suchý ostrůvek k vylézání; 5. nad ostrůvkem výhřevnou lampu (32–35 °C) a 6. kvalitní UVB. K tomu pestré krmivo pro vodní želvy a pravidelná údržba. Bez kteréhokoli z těchto prvků se dříve nebo později objeví zdravotní problém.

Údržba v praxi

Pravidelně vyměňujte část vody (typicky jednou týdně, podle velikosti nádrže a počtu zvířat), čistěte filtr a kontrolujte teplotu vody i vzduchu nad ostrůvkem. Krmte střídmě — vodní želvy mají tendenci k obezitě a překrmování navíc zhoršuje kvalitu vody. Sledujte krunýř (zda není měkký, zapáchající nebo skvrnitý), oči (zda nejsou oteklé) a celkovou aktivitu. Většina problémů červenouchy je „o vodě a teple": čistá voda, dost tepla a UVB a pestrá strava ji udrží zdravou po desítky let.

Soužití a manipulace

Více vodních želv pohromadě znamená výrazně větší nádrž a silnější filtraci — zvířata se mohou prát o místo na vyhřívání i o potravu a větší jedinci mohou menší zranit. Pokud chováte víc kusů, sledujte, zda se nešikanují, a zajistěte dostatek ostrůvků a úkrytů. Manipulaci omezte na nutné minimum; želvy ji nemají rády a stres jim škodí. Po každém kontaktu se zvířetem i s vodou z nádrže si umyjte ruce kvůli možnému přenosu salmonel — to platí u všech vodních želv obzvlášť, protože bakterie se snadno drží ve vodě.

Při kvalitní vodě, teple a UVB je červenoucha velmi odolná; většina nemocí pramení ze špatné vody, nedostatku UVB a nevhodné stravy.

Nemoci krunýře (SCUD, plísně, měknutí): ze špinavé vody, nedostatku vyhřívání a UVB. Projevují se měkkými či zapáchajícími místy a skvrnami na krunýři. Prevence = čistá voda, suchý vyhřívaný ostrůvek a UVB.

Záněty očí a hypovitaminóza A: oteklá, zalepená víčka z nedostatku vitamínu A a špatné vody. Prevence = pestrá strava a kvalitní krmivo.

Záněty dýchacích cest: z chladu a průvanu; želva se „naklání" při plavání, plave nakřivo, dýchá s námahou. Patří k veterináři.

Metabolické onemocnění kostí: z nedostatku UVB a vápníku. Prevence = UVB a vápník (sépiová kost, doplňky).

Zdravá červenoucha je čilá, aktivně plave, má pevný a čistý krunýř, jasné oči a dobrou chuť. Při potížích vyhledejte veterináře se zaměřením na plazy. Jako u všech plazů dbejte na hygienu kvůli možnému přenosu salmonel — zvlášť jsou-li v domácnosti malé děti.

Prevence především: u červenouchy platí, že drtivá většina nemocí se dá vyřešit kvalitou prostředí. Udržujte čistou, dostatečně teplou vodu, zajistěte suchý vyhřívaný ostrůvek s UVB, krmte pestře a střídmě a pravidelně provádějte údržbu nádrže. Při těchto základech je červenoucha jednou z nejodolnějších želv vůbec. Naopak špinavá studená voda bez možnosti vyhřát se a osušit vede rychle k zánětům krunýře, očí a dýchacích cest. Pravidelně zvíře pozorujte při plavání — plave-li nakřivo nebo se „naklání", je to varovný signál a důvod k návštěvě veterináře.

Domovem želvy nádherné je jihovýchod USA a povodí Mississippi, kde obývá pomalu tekoucí a stojaté vody s bohatou vegetací. Pro svou nenáročnost a krásná mláďata se stala nejprodávanější želvou světa — a právě masový obchod vedl k tomu, že se nechtěná nebo přerostlá zvířata vypouštěla do volné přírody.

V mírném pásmu Evropy červenoucha mnohde zdivočela, konkuruje původní želvě bahenní a dalším druhům o potravu i místa k vyhřívání a stala se symbolem problému s invazními druhy.

Legislativa — zásadní: Trachemys scripta (včetně poddruhu elegans) je v EU vedena na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem (nařízení EU 1143/2014). Je zakázáno ji prodávat, chovat za účelem rozmnožování, dovážet, vyměňovat a vypouštět do přírody. Stávající majitelé, kteří zvíře získali před účinností předpisu, si je smějí za stanovených podmínek ponechat do konce jeho života. Nikdy želvu nevypouštějte do rybníka, řeky ani jezera — je to nelegální a ekologicky škodlivé. Pokud se o želvu nemůžete starat, kontaktujte záchrannou stanici nebo specializovaného chovatele.

Co dělat, když se o želvu nemůžete starat: nikdy ji nevypouštějte. Kontaktujte záchrannou stanici pro živočichy, specializovaného chovatele plazů nebo veterináře se zaměřením na plazy a domluvte se na předání. Vzhledem k invaznímu statusu nelze zvíře legálně prodat ani nabídnout k dalšímu množení, ale zodpovědné předání do péče, která splňuje podmínky, je řešením, které je dobré pro zvíře i pro přírodu.