Galerie
Vlastnosti plemene
Povaha
O plemene Morče rozetové
Morče rozetové — chovatelsky abyssinské — je rozcuchaný komik mezi morčaty: po celém těle mu z kůže vyrážejí vírové rozety (chovatelé jim říkají kotrlce), takže vypadá, jako by právě vstalo z postele a odmítlo se učesat. Pod tou věčně neupravenou srstí se ale skrývá jedno z nejhravějších a nejzvědavějších morčat vůbec — a právě proto patří mezi nejoblíbenější plemena pro děti i začínající chovatele.
Na rozdíl od uhlazeného morčete hladkého není rozetové morče o kráse pravidelnosti, ale o charakteru: každé zvíře má rozety jinde a jeho „účes" je originál. Povahou jde o stejně mírného, denního a upovídaného společníka — pískání u misky, vrnění při hlazení, žádné kousání. Péče je téměř totožná jako u celé řady morčat, jen úprava srsti vyžaduje o něco víc pozornosti, protože drsná rozcuchaná srst snadno chytá seno a nečistoty.
Pokud chcete morče, které vás pobaví už svým vzhledem a přitom je nenáročné na povahu, je rozetové morče ideální vstupenkou do světa těchto andských společníků.
Charakteristika
Tělo je typicky morčecí — zavalitý válec bez ocasu, krátké silné nožky a velká hlava s výraznýma očima po stranách. Co dělá rozetové morče nezaměnitelným, je srst: drsná, hrubší a kratší než u hladkého morčete, uspořádaná do rozet — vírů, které vybíhají z jednoho bodu do všech stran. Kvalitní výstavní zvíře má rozety symetricky rozmístěné a ostře ohraničené hřebeny mezi nimi; mazlíček v obýváku je mívá rozházené nahodile, což jeho kouzlu nijak neubírá.
Rozety a „hřebeny"
Standard počítá ideálně 8 až 10 rozet: po jedné na každém boku, na zádech, hýždích a kolem hlavy. Mezi rozetami vznikají vztyčené hřebínky srsti, které dávají zvířeti ten charakteristický naježený obrys. Čím je morče starší, tím bývají rozety výraznější — mladá zvířata mají srst ještě měkčí a méně členitou.
Barvy
Rozetové morče se chová v celé paletě barev jako hladké: jednobarevné (černá, červená, krémová, bílá), aguti, dvoubarevné i strakaté kombinace. Drsná struktura srsti dává barvám matnější, „selský" vzhled — žádný lesk jako u hladkých zvířat, spíš dojem plyšové hračky po náročném dni.
Péče
Ubytování — plocha, ne patra
Stejně jako celá morčecí řada: rozetové morče neskáče a nešplhá, potřebuje podlahovou plochu, minimálně 120×60 cm pro dvojici, raději víc. Ideální je otevřená ohrádka (C&C systém) s vyvýšeným okrajem proti vyhrabování podestýlky. Do klece patří domeček pro každé zvíře, těžká keramická miska, seník s neustálým přísunem sena a závěsná napáječka i miska na vodu. Tipy na konkrétní vybavení najdete v žebříčku nejlepších klecí pro hlodavce.
Srst — kde se péče liší
Tady je jediný reálný rozdíl oproti hladkému morčeti. Drsná rozetová srst snadno chytá seno, podestýlku a drobky a v rozetách se rády drží nečistoty. Jednou týdně morče prohrábněte měkkým kartáčkem a zkontrolujte rozety a partii kolem zadečku, jestli nejsou zacuchané nebo zašpiněné. Koupání morče nepotřebuje (a nemá rádo) — stačí lokální očista vlhkým hadříkem. Drápky střihejte přibližně jednou za měsíc.
Krmení — seno, vitamin C, zelenina
Krmení je u všech morčat identické a stojí na třech pilířích: neomezené kvalitní seno (základ trávení i obrusu zubů), denní porce čerstvé zeleniny bohaté na vitamin C (paprika, petržel, řapíkatý celer, listová zelenina) a menší dávka kvalitních morčecích granulí s přidaným vitaminem C. Morče si vitamin C neumí vyrobit ani uložit, proto ho musí dostávat každý den — spoléhat jen na granule nestačí. Vhodné a nevhodné druhy zeleniny i pamlsky řeší samostatný díl atlasu o morčeti hladkém, principy jsou pro rozetové morče stejné.
Zdraví
- Hypovitaminóza C (kurděje): nemoc číslo jedna u všech morčat — apatie, naježená srst, bolavé klouby, neochota se hýbat. Prevence je denní zdroj vitaminu C.
- Zuby: rostou celý život, málo sena znamená přerostlé kořeny, hrboly a slintání. Hubnutí při plné misce patří rovnou k veterináři-exotáři.
- Pododermatitida: otlaky na tlapkách z tvrdé nebo špinavé podlahy — u těžších zvířat na mřížovém dnu velké riziko. Vždy měkká savá podestýlka.
- Zacuchaná a zaštípnutá srst: specifikum rozetového morčete — v rozetách kolem zadečku se může držet trus a moč, což vede k podráždění kůže. Týdenní kontrola to spolehlivě podchytí.
- Plísně a paraziti: drsná srst se hůř prohlíží, proto věnujte pozornost svědění, lupům a loučkám prořídlé srsti.
Morče je mistr v skrývání nemoci — jakákoli změna chuti, apatie nebo zrychlené dýchání je důvod k rychlé návštěvě veterináře, který se věnuje exotům.
Historie plemene
Rozetové morče sdílí původ s celou domestikovanou řadou: morče domácí (Cavia porcellus) chovaly andské národy už kolem roku 5000 př. n. l. jako zdroj masa, obětní zvíře i domácího společníka. Abyssinská varieta přitom nemá s africkou Habeší (Etiopií), po níž je anglicky pojmenovaná, nic společného — jméno „Abyssinian" vzniklo v 19. století v Británii čistě jako exotické označení pro neobvykle rozcuchané zvíře.
Rozetová srst je jedna z nejstarších morčecích mutací a patří mezi nejdéle cílevědomě chovaná plemena. Právě abyssinská morčata stála u zrodu organizovaného chovu a výstavnictví morčat v Evropě — pro svůj výrazný vzhled se rychle stala oblíbencem chovatelských klubů, kde se dodnes přísně posuzuje počet, symetrie a kvalita rozet.
Shrnutí
Povaha — komik s charakterem
Rozetová morčata mají mezi chovateli pověst nejživějších a nejzvědavějších ze všech morčecích plemen. Jsou aktivnější a podnikavější než klidná hladká morčata, ráda zkoumají výběh, reagují na hlas a „povídají si" celou škálou pískání, vrčení a brblání. Ta pověstná rozcuchanost jako by se promítala i do povahy: rozetové morče je trochu rošťák, který vás pobaví. Přitom zůstává mírné, prakticky nekouše a po krátkém zvykání si rádo nechá hladit.
Proč nutně v páru
Morče je společenské zvíře, které v samotě strádá — chov jediného zvířete je dnes považován za týrání a v některých zemích je přímo zakázán. Ideální je pár samic nebo kastrovaný samec se samicí. Dvě nekastrovaní samci spolu vydrží jen výjimečně. Morčata si mezi sebou budují jasnou hierarchii, „povídají si" a vzájemně se čistí — pohled na dvě morčata schoulená v seně je přesně ten důvod, proč si je lidé pořizují.
Chov a rozmnožování
Březost trvá nezvykle dlouho — 59 až 72 dní — a mláďata se rodí „hotová": osrstěná, vidoucí, do hodiny běhají a do dvou dnů ochutnávají seno. Vrh mívá 2 až 4 mláďata. Háček je v časné dospělosti samic (4 až 5 týdnů) a ve srůstu pánevní spony, který nastává, pokud samice nerodila do zhruba 8 měsíců věku — pozdní první porod pak může být smrtelný. Množení proto patří jen do rukou zkušených chovatelů, kteří hlídají termíny i příbuznost. U rozetového morčete se navíc dědičnost rozet chová cíleně, aby potomci měli pravidelný a kvalitní „účes".
Rozetové, nebo hladké morče?
Obě plemena mají stejnou povahu i stejné nároky na chov — rozhodují dvě věci. Hladké morče je nenáročnější na úpravu srsti a působí elegantně. Rozetové morče je výraznější, hravější a originálnější, ale vyžaduje týdenní kartáčování a kontrolu rozet. Pro úplného začátečníka s malými dětmi bývá hladké morče o stupínek jednodušší; kdo chce zvíře s charakterem a nevadí mu trocha péče o srst, sáhne po rozetovém. Ani jedno není špatná volba — jde čistě o to, jestli máte raději uhlazený, nebo rozcuchaný typ.
Vybavení pro morče
Než si rozetové morče pořídíte, připravte mu domov: dostatečně velkou ohrádku nebo klec, dva domečky, seník, těžké keramické misky, napáječku a měkkou savou podestýlku. Z dlouhodobých nákladů je nejvýznamnější seno a čerstvá zelenina, které tvoří základ jídelníčku po celý život. Konkrétní typy klecí, seníků a doplňků pravidelně srovnáváme v přehledu nejlepších klecí pro hlodavce a v kategorii potřeb pro drobné savce.
Nejčastější otázky nováčků
Je rozetové morče náročné na péči o srst? Jen mírně — stačí jednou týdně prohrábnout kartáčkem a zkontrolovat rozety. Není to dlouhosrsté plemeno, takže denní česání nepotřebuje.
Můžu ho koupat? Až na výjimky ne. Morče koupání stresuje a může nastydnout; špinavé místo otřete vlhkým hadříkem.
Proč má každé morče rozety jinde? Rozmístění rozet je dáno geneticky a u mazlíčků není nijak řízené — proto je každé zvíře unikát. Pravidelnost se cíleně chová jen u výstavních linií.
Hodí se k dětem? Velmi — je to jedno z nejbezpečnějších a nejmírnějších morčat, které prakticky nekouše. Manipulaci s malým dítětem ale vždy hlídá dospělý.
Den s rozetovým morčetem
Morčata jsou tvorové rituálu a rozetové morče není výjimkou. Ráno vás přivítá hlasitým pískáním, jakmile uslyší šustění sáčku se senem nebo otevírání lednice — tomuhle naučenému „prosení o jídlo" chovatelé říkají wheeking a je to jeden z nejtypičtějších morčecích zvuků. Přes den se střídají krátké fáze aktivity s odpočinkem: morče prozkoumá výběh, schroupe seno, schová se do domečku, podřimuje a za chvíli je zase venku. Na rozdíl od nočních křečků je morče zvíře denní, takže si ho užijete přesně tehdy, kdy jste vzhůru i vy — proto je tak vděčné pro děti.
Večer bývá nejaktivnější část dne. Pokud morčeti dopřejete pravidelný výběh po vyhrazené části místnosti, brzy si vytvoří trasy, oblíbená místa a „toaletní" rohy. Hravost rozetového morčete se projeví právě tady: typické jsou radostné poskoky do strany, kterým se anglicky říká popcorning — morče vyskočí, otočí se ve vzduchu a běží dál, jako když praská popcorn. Je to projev čisté spokojenosti a u živých rozetových morčat ho uvidíte častěji než u klidných hladkých.
Zvuky a řeč těla
Morče komunikuje bohatěji, než většina lidí čeká, a vyplatí se jeho slovník znát. Pískání (wheeking) je prosba o jídlo a pozornost. Vrnění a broukání doprovází spokojenost při hlazení. Hluboké, rytmické vrčení samce je námluvní „rumba" — doprovází ho kolébavý taneček kolem samice. Krátké cvakání zubů naopak znamená „nech mě být" a je to varování, ne pozvánka. Vysoké kvíknutí signalizuje úlek nebo bolest. Naučit se těmto signálům rozumět je nejrychlejší cesta k tomu, aby vám morče důvěřovalo a vy poznali, kdy se necítí dobře.
Jak rozetové morče správně držet
Morče má křehkou páteř a panický útěk z výšky pro něj může skončit zlomeninou. Berte ho proto vždy oběma rukama — jednou pod hrudník, druhou podepřete zadeček — a držte ho nízko nad klínem nebo nad měkkou podložkou. Děti by měly morče chovat výhradně vsedě na zemi, aby zvíře nemohlo spadnout z výšky. První dny po příchodu domů dejte zvířeti klid, ať si zvykne na nové pachy a zvuky; teprve potom začněte s krátkými, několikaminutovými mazleními, která postupně prodlužujete. Trpělivost se vyplatí: jakmile vás morče přijme, samo si k vám u výběhu chodí pro pamlsek i pohlazení.
Náklady a životnost
Rozetové morče se dožívá pěti až osmi let, výjimečně i víc — je to tedy závazek na podobně dlouhou dobu jako u menšího psa, jen v menším měřítku. Největší průběžnou položkou není pořizovací cena zvířete ani klece, ale seno a čerstvá zelenina, které morče spotřebuje denně po celý život. Počítejte také s rezervou na veterináře-exotáře: morčata jsou drobní pacienti, u nichž se vyplatí jednat rychle, a ošetření exotického zvířete bývá nákladnější než u psa nebo kočky. Když si tyhle náklady předem srovnáte, bude pro vás chov radostí bez nepříjemných překvapení.
Kde rozetové morče pořídit
Nejlepší start je u seriózního chovatele, který chová zdravé, dobře socializované zvíře a poradí vám s výběrem páru. Vyhněte se impulzivnímu nákupu v řetězci, kde bývají zvířata mladá, nepohlavkovaná a často nemocná. Při výběru si všímejte: morče má být aktivní, zvědavé, s čistýma jasnýma očima, suchým nosem, hladkou kůží bez lupů a proplešatělých míst a pevným, ale ne vyhublým tělem. Drsná rozetová srst by měla být celistvá, bez zacuchaných chuchvalců kolem zadečku. Rozhodně si pořiďte rovnou dvě zvířata stejného pohlaví — morče samotář strádá a dokupovat partnera později znamená komplikované seznamování.
Skvělou volbou je adopce z útulku nebo záchranné stanice pro hlodavce, kterých v Česku přibývá. Často tam najdete i dospělé páry, které jsou už sehrané a u nichž víte, jakou mají povahu. Ať si zvíře pořídíte odkudkoli, naplánujte si do týdne preventivní prohlídku u veterináře-exotáře — ten zkontroluje zuby, hmotnost i kůži a nastaví vám správný jídelníček. Dobře vybrané a od začátku správně chované rozetové morče vám pak bude dělat radost dlouhá léta jako jeden z nejvděčnějších a nejzábavnějších drobných mazlíčků vůbec.
Kolik místa rozetové morče opravdu potřebuje? Čím víc, tím lépe — uvedené minimum 120×60 cm pro pár je opravdu jen spodní hranice, pod kterou byste jít neměli. Morče se v prostoru rozběhne, poskakuje a prozkoumává, a právě dostatek plochy z něj dělá spokojené a zdravé zvíře. Patrová klec problém nevyřeší: morče nešplhá, takže rozhodující je půdorys, ne výška.
Pozná mě rozetové morče? Ano — po pár týdnech bezpečně rozezná váš hlas i kroky a reaguje na ně pískáním. Pravidelným krmením z ruky a klidným hlazením si vybudujete vztah, ve kterém si k vám morče samo chodí pro pozornost. Je to inteligentnější a vnímavější společník, než drobná velikost napovídá.