Sussexka

Sussexka je jedno z nejstarších anglických plemen a zároveň jedna z nejuniverzálnějších slepic, jaké můžete chovat. Byla vyšlechtěna jako užitková slepice pro venkovské dvory jižní Anglie — měla dobře snášet, dát kvalitní maso a obstarat si většinu potravy na pastvě. Tyto vlastnosti si zachovala dodnes.

Nejznámější je světlá sussexka: bílé tělo s černě kresleným krkem a černým ocasem, podobně jako u brahmánky, ale bez opeřených běháků a v lehčím, praktičtějším těle. Oblíbená je také kropenatá sussexka s mahagonovým peřím posetým bílými tečkami. Slepice má středně velký jednoduchý hřeben, červené ušnice a světlé, neopeřené běháky.

Snůška kolem 180–220 vajec s krémovou až světle hnědou skořápkou je u kombinovaného plemene velmi dobrá. Sussexka snáší spolehlivě i během podzimu a dobře snáší chladné počasí. Je klidná, zvědavá a velmi přizpůsobivá — chodí za lidmi, nechá se krmit z ruky a zvládne volný výběh na statku stejně jako menší zahradu ve městě.

Pro začínající chovatele je sussexka jednou z nejbezpečnějších voleb. Podobně klidná a výkonná je australka, krásou zaujme wyandotka. Další plemena najdete v atlasu plemen slepic.

Velikost a stavba: středně těžké, protáhlé obdélníkové tělo s rovným širokým hřbetem a hlubokou hrudí. Kohout váží 3,5–4 kg, slepice 2,5–3,2 kg. Chová se i zakrslá sussexka.

Hlava: středně velký jednoduchý hřeben, červené ušnice a laloky, oranžové oči.

Běháky: neopeřené, bílé až světle masové barvy.

Barevné rázy: světlá (kolumbijská) jako nejrozšířenější, dále kropenatá, bílá, červená, hnědá a stříbrná.

Povaha: klidná, zvědavá a přátelská. Kohouti bývají mírní.

Kurník a výběh

Sussexce stačí běžný kurník s 0,25–0,3 m² podlahy a 20–25 cm hřadu na kus a jedním hnízdem na 4–5 slepic. Ve výběhu počítejte alespoň se 3–4 m² na slepici; nejlépe se jí daří na travnatém výběhu, kde si sama najde hmyz a zeleň. Nelétá příliš vysoko, obvykle stačí plot 1,2–1,5 m.

Krmení

Sussexka dobře využívá pastvu, takže na volném výběhu spotřebuje méně krmné směsi. Základem je kompletní směs pro nosnice, například Sehnoutek Nosnice N2, zhruba 110–140 g denně podle toho, kolik potravy si slepice najdou samy. K dispozici musí mít mušlovou drť a grit. Na zimu a období přepeřování se hodí doplněk minerálů a vitamínů, například NutriMix Drůbež. Další krmiva najdete v kategorii krmivo pro drůbež.

Zima

Sussexka je otužilá a snáší i delší mrazy. U kohoutů s větším hřebenem hrozí v tuhých mrazech omrzliny, proto je důležitý suchý kurník bez průvanu. Vodu udržujte nezamrzlou.

Kvokání

Kvokavost je střední — některé slepice zasednou a jsou spolehlivými kvočnami. U užitkových linií bývá sklon ke kvokání nižší.

Chov s dětmi

Díky zvědavé a klidné povaze je sussexka ideální slepicí pro rodiny. Při častém kontaktu od kuřete se rychle ochočí a nechá se pohladit i vzít do náruče.

Celkově robustní plemeno: sussexka je odolná a má dlouhou produktivní dobu.

Paraziti: na volném výběhu přichází do kontaktu s vnitřními parazity — odčervujte podle doporučení veterináře. V kurníku kontrolujte čmelíky a v případě potřeby použijte přípravek, například Rebel proti čmelíkům.

Obezita: při malém výběhu a nadbytku obilí slepice přibírají a snůška klesá.

Omrzliny hřebene: u kohoutů v tuhých mrazech.

Marekova choroba: doporučujeme očkovaná kuřata.

Sussexka pochází z hrabství Sussex na jihu Anglie, kde se slepice podobného typu chovaly už po staletí a sloužily hlavně k produkci masa pro londýnský trh. Plemeno patří k nejstarším anglickým plemenům a na první velké výstavě drůbeže v Londýně v roce 1845 se objevily slepice, které se dnešní sussexce velmi podobaly.

Na počátku 20. století, v roce 1903, vznikl chovatelský klub sussexek a plemeno se standardizovalo. Ve 20. až 50. letech patřila světlá sussexka k nejdůležitějším užitkovým slepicím v Británii, než ji vytlačily hybridy. Její linie se podílely i na vzniku některých hybridů.

Dnes je sussexka oblíbená po celém světě jako spolehlivá slepice pro domácí chovy a v Česku patří mezi nejčastěji doporučovaná plemena pro začátečníky.