Gekončík noční

Gekončík noční, známý také jako gekon leopardí, je bezkonkurenčně nejčastěji doporučovaným plazem pro začínající teraristy. Pochází ze suchých kamenitých oblastí Pákistánu, Afghánistánu a severozápadní Indie, kde přes den odpočívá v úkrytech a za soumraku vyráží na lov hmyzu. V zajetí se chová už desítky let a odchovy jsou zcela běžné.

Dospělý gekončík měří 20–25 cm a váží 45–80 g. Na rozdíl od většiny gekonů má pohyblivá víčka a nemá přilnavé lamely na prstech, takže nešplhá po skle — žije na zemi. Typický je silný ocas, ve kterém si ukládá tukové zásoby; při ohrožení ho dokáže odvrhnout a ocas mu pak doroste, ale už nikdy nebude tak pěkný. Divoká forma je žlutá s tmavými skvrnami, chovatelé ale vyšlechtili desítky barevných forem.

Gekončík je klidný, nekouše a po zvyknutí si nechá ochotně vzít do ruky. Nepotřebuje velké terárium ani silné UVB osvětlení a krmí se snadno dostupným hmyzem. Díky tomu je ideálním prvním plazem pro dospělé i pro starší děti pod dohledem rodičů.

Podrobný návod na zařízení terária najdete v článku Gekončík noční: péče, terárium a krmení pro začátečníky. Podobně nenáročný je stromový pagekon řasnatý. Další druhy najdete v atlasu plazů.

Velikost: 20–25 cm včetně ocasu (samci bývají větší, až 28 cm), hmotnost 45–80 g.

Stavba těla: robustní tělo, široká hlava, pohyblivá víčka, prsty bez přilnavých lamel. Silný ocas slouží jako tuková zásobárna — u zdravého jedince je tlustý.

Zbarvení: divoká forma je žlutá až béžová s tmavými skvrnami, mláďata mají příčné pruhy. Existují desítky barevných forem (albino, tangerine, blizzard, mack snow a další).

Pohlaví: samci mají na spodní straně u kloaky výrazné preanální póry a ztluštění kořene ocasu. Pohlaví mláďat určuje teplota inkubace vajec.

Aktivita: soumračný a noční, přes den odpočívá v úkrytu.

Terárium

Pro jednoho dospělého gekončíka je minimem terárium o rozměrech 80 × 40 × 40 cm, lépe 90 × 45 × 45 cm. Gekončík je pozemní, proto je důležitější plocha než výška. Vhodné jsou terária s předním otevíráním, která najdete v kategorii terária. Gekončíci jsou samotáři — dva samce nikdy nechovejte spolu, bojovali by.

Úkryty a vlhký box

Do terária patří alespoň tři úkryty: na teplé straně, na chladné straně a vlhký úkryt s mírně vlhkým substrátem (mech, vermikulit), který pomáhá při svlékání. Vhodná je například rohová jeskyně ReptiZoo. Další dekorace najdete v kategorii dekorace do terárií.

Teplota

Gekončík potřebuje teplotní gradient. Na teplé straně vytvořte vyhřívané místo 30–33 °C (nejlépe topnou podložkou pod částí dna řízenou termostatem), na chladné straně 24–26 °C. V noci může teplota klesnout na 20–22 °C. Topení najdete v kategorii terarijní topidla.

Světlo a UVB

Gekončík je noční a silné UVB nepotřebuje. Slabé UVB (2–7 %) ale prospívá jeho zdraví, zejména když nedostává dost vitamínu D3 v krmivu. Dodržujte denní režim 12 hodin světla a 12 hodin tmy.

Substrát

Vhodný je pevný povrch, například dlaždice, břidlice nebo jemná směs písku a hlíny. Volný jemný písek u mláďat může při polknutí způsobit zácpu.

Krmení

Gekončík je hmyzožravec. Mláďata krmte denně, dospělé 2–3× týdně cvrčky, šváby, sarančaty nebo zofobasy; moučné červy jen občas. Hmyz před podáním obalte v minerálním a vitamínovém prášku s vápníkem, například Roboran pro plazy, a v terárku mějte misku s vodou, například misku ReptiZoo.

Metabolické onemocnění kostí (MBD): vzniká při nedostatku vápníku a vitamínu D3. Projevuje se měkkými, pokřivenými kostmi a třesem. Prevencí je pravidelné obalování hmyzu vápníkem a vitamíny.

Problémy se svlékáním: při nízké vlhkosti zůstává kůže na prstech a ocasu a může je zaškrtit. Pomáhá vlhký úkryt.

Zácpa: po spolknutí sypkého substrátu nebo při nízké teplotě. Dbejte na správné teploty a vhodný substrát.

Kryptosporidióza: nebezpečné parazitární onemocnění projevující se hubnutím ocasu. Nově pořízené zvíře držte v karanténě a kupujte od ověřených chovatelů.

Ztráta ocasu: nikdy nedržte gekončíka za ocas — může ho odvrhnout.

Gekončík noční byl popsán už v polovině 19. století a v divočině žije v suchých travnatých a kamenitých oblastech od Afghánistánu přes Pákistán po severozápadní Indii a Írán. Přes den se ukrývá pod kameny a v norách, za soumraku loví hmyz a pavouky.

Do chovů se dostal ve druhé polovině 20. století a díky snadnému chovu a rozmnožování se rychle stal nejrozšířenějším terarijním ještěrem na světě. Od 90. let chovatelé vyšlechtili desítky barevných a vzorových forem.

Dnes se gekončíci prodávají téměř výhradně z odchovů a v Česku patří k nejoblíbenějším terarijním zvířatům vůbec.