Křepelka japonská

Křepelka japonská je nejmenší „užitkový“ pták, kterého můžete doma chovat — a přitom jeden z nejvýkonnějších. Samice snese 250–300 drobných vajíček ročně, tedy téměř každý den jedno. Vajíčka váží 10–12 g, mají krémovou skořápku s výraznými hnědými skvrnami a jsou ceněná pro chuť i vysoký obsah živin.

Křepelky dospívají neuvěřitelně rychle: z vejce se vylíhnou po 17 dnech a samice začínají snášet už v 6–8 týdnech věku. Váží jen 120–150 g, masné linie až 250–300 g. Díky malé velikosti se chovají v kotcích, voliérách nebo speciálních klecích, takže se vejdou i na malou zahradu, kde by slepice neměly dost místa.

Povahou jsou klidné, ale plaché a lekavé. Při leknutí vyskakují kolmo vzhůru a mohou si poranit hlavu o strop, proto se chovají v nízkých klecích s měkkým stropem nebo ve vysokých voliérách. Křepelky téměř nesedí na vejcích, mláďata se líhnou v líhni. Jejich chov je jednoduchý a rychlý způsob, jak získat vlastní vajíčka.

Pokud máte více místa a chcete větší vejce, podívejte se na hybridní nosnice nebo zakrslá plemena slepic, například hedvábničku. Další plemena najdete v atlasu plemen slepic a drůbeže.

Velikost: délka těla 15–20 cm, hmotnost 120–150 g u nosných linií, 250–300 g u masných.

Zbarvení: divoce zbarvená (hnědá s kropenatou kresbou), bílá, zlatá a další. U divokého zbarvení má samec rezavou hruď bez skvrn, samice světlejší hruď s tmavými tečkami.

Vejce: 10–12 g, krémová skořápka s hnědými až černými skvrnami.

Povaha: klidná, plachá, lekavá. Samci v době páření hlasitě volají.

Ubytování

Křepelky se chovají v kotcích, voliérách nebo speciálních klecích. Počítejte alespoň se 150–200 cm² podlahy na jednu křepelku, ideálně víc. V nízkých klecích musí být měkký strop (síťka nebo látka), protože se při leknutí vymršťují vzhůru. Ve voliéře jim dopřejte úkryty z větví a trávy. Ubytování musí být suché, světlé a bez průvanu.

Podestýlka a písek

Na podlahu dávejte hobliny nebo seno a do misky jemný písek — křepelky se v něm rády popelí a čistí si peří od parazitů.

Krmení

Křepelky potřebují krmivo s vysokým obsahem bílkovin (kolem 20–24 %). Používejte speciální krmnou směs pro křepelky nebo jemně šrotovanou směs pro nosnice či výkrm drůbeže. Denně spotřebují jen 20–30 g. Přidávejte zeleň a vždy mějte k dispozici zdroj vápníku (jemně drcená mušlová drť) a čistou vodu v malé napáječce, ve které se nemohou utopit. Krmítka a napáječky najdete v kategorii krmítka a napáječky pro drůbež.

Světlo a snůška

Snůška závisí na délce dne — křepelky snášejí nejlépe při 14–16 hodinách světla. V zimě snůška bez přisvětlení výrazně klesá. Vajíčka sbírejte denně.

Složení skupiny

Na jednoho samce chovejte 3–5 samic. Více samců pohromadě se pere. Pokud chcete jen vejce, samce nepotřebujete.

Zima

Křepelky snášejí chlad hůře než slepice. V zimě potřebují chráněné místo bez průvanu a mrazu, ideálně nevytápěnou místnost nebo zateplený kotec.

Poranění hlavy: nejčastější úraz — vznikají při vyskakování v nízkých klecích s tvrdým stropem.

Ozobávání: při přeplnění, nudě nebo nedostatku bílkovin se křepelky klovou. Dopřejte jim dost místa a kvalitní krmivo.

Krátký život: křepelky žijí 2–4 roky a snůška po prvním roce klesá.

Paraziti: kontrolujte roztoče a čmelíky v kleci a pravidelně ji čistěte, při výskytu použijte přípravek proti parazitům, například Rebel proti čmelíkům.

Mokro a průvan: vedou k respiračním onemocněním.

Křepelka japonská pochází z východní Asie. V Japonsku se chovala už ve středověku — zprvu pro zpěv samců, později pro vejce a maso. Japonští chovatelé ji na přelomu 19. a 20. století cíleně šlechtili na snůšku a vytvořili domácí formu, která snáší mnohem víc než divoké křepelky.

Do Evropy a Ameriky se domácí křepelka rozšířila ve 20. století. Díky rychlému vývoji a malým nárokům se stala oblíbenou i jako laboratorní a pokusný pták a dnes se chová po celém světě pro vejce i maso.

V Česku jsou křepelčí vajíčka oblíbená v kuchyni a chov křepelek se rozšířil mezi hobby chovateli, kteří nemají dost místa pro slepice.