Barnevelderka

Barnevelderka pochází z okolí městečka Barneveld ve středním Nizozemsku, které bylo na přelomu 19. a 20. století centrem holandského obchodu s vejci. Tamní chovatelé chtěli slepici, která bude snášet tmavá vejce i v zimě, kdy byla vejce nejdražší — a barnevelderka tento úkol splňuje dodnes.

Nejznámější je dvojitě lemovaný ráz: každé hnědé pírko slepice má dva soustředné černé lemy, takže peří vytváří nádherný, pravidelný vzor. Kohout je tmavší, s černou hrudí a lesklým zelenočerným ocasem. Barnevelderka je středně těžká — kohout váží 3–3,5 kg, slepice 2,5–3 kg — a má jednoduchý hřeben a žluté běháky.

Snese kolem 150–180 tmavě hnědých vajec ročně o hmotnosti kolem 60 g, a to i během zimy. Povahou je klidná, přátelská a vyrovnaná, rychle si zvykne na lidi a nevadí jí menší výběh. Díky hustému peří velmi dobře snáší chlad i vlhké počasí.

Tmavá vejce snáší také velsumka a marans. Krásou peří se jí vyrovná wyandotka. Všechna plemena najdete v atlasu drůbeže.

Velikost a stavba: středně těžké, kompaktní tělo s plnou hrudí a vyšším, ve tvaru písmene U zvednutým hřbetem. Kohout váží 3–3,5 kg, slepice 2,5–3 kg. Velmi oblíbená je i zakrslá barnevelderka.

Zbarvení: dvojitě lemovaná — hnědé pírko se dvěma černými lemy. Dále modře dvojitě lemovaná, bílá a černá.

Hlava: jednoduchý středně velký hřeben, červené ušnice a laloky, oranžové oči.

Vejce: tmavě hnědá, kolem 60 g.

Povaha: klidná, přátelská a vyrovnaná.

Kurník a výběh

Barnevelderka potřebuje běžný kurník s 0,25–0,3 m² podlahy a 20–25 cm hřadu na kus. Ve výběhu počítejte alespoň se 3–4 m² na slepici. Nelétá vysoko, obvykle stačí plot 1,2–1,5 m, a hodí se i do menší zahrady.

Krmení

Dospělé slepice krmte kompletní směsí pro nosnice, zhruba 120–130 g denně, například Sehnoutek Nosnice N2, doplněnou zelení. Mušlová drť a grit musí být stále k dispozici. Barnevelderky mají sklon k tloustnutí, obilí proto podávejte střídmě. Krmiva najdete v kategorii krmivo pro drůbež.

Zima

Barnevelderka patří k nejotužilejším plemenům a v zimě obvykle dál snáší. Potřebuje suchý kurník bez průvanu a nezamrzající vodu. V zimě můžete snůšku podpořit doplňkem minerálů, například Mikrop ECO Slepičí snáška.

Kvokání

Kvokavost je střední — některé slepice zasednou a jsou dobrými matkami.

Odolné plemeno: barnevelderka je zdravá a dlouhověká.

Obezita: klidné slepice s malým pohybem a nadbytkem obilí přibírají a snůška klesá.

Paraziti: husté peří láká čmelíky a vši. Kontrolujte slepice i hřady a ošetřujte kurník, například přípravkem Rebel proti čmelíkům.

Marekova choroba: doporučujeme očkovaná kuřata.

Barnevelderka vznikla na přelomu 19. a 20. století v okolí Barneveldu. Místní venkovské slepice se křížily s asijskými plemeny, zejména s kočinkami a langšankami, které přinesly otužilost a tmavě hnědá vejce. Chovatelé pak vybírali slepice, které dobře snášely i v zimě.

Plemeno bylo standardizováno ve 20. letech 20. století, kdy se ustálilo i typické dvojité lemování peří. Barneveld se mezitím stal centrem holandského obchodu s vejci a barnevelderka jeho symbolem.

Dnes se barnevelderka chová po celé Evropě a v Česku je oblíbená velká i zakrslá forma, zejména pro krásné peří a tmavá vejce.