Papoušek princeznin

Původ a první dojem

Papoušek princeznin, vědecky Polytelis alexandrae, anglicky Princess Parrot, je štíhlý a mimořádně ladný australský papoušek pojmenovaný po princezně Alexandře. Vyniká pastelovými barvami: olivově zelené tělo, modré temeno a kostřec, růžové hrdlo, žlutozelená křídla a velmi dlouhý ocas, který mu dodává eleganci za letu. Pochází ze suchého vnitrozemí Austrálie.

Mezi papoušky vyniká klidem a jemností. Je to tichý, mírný a snášenlivý pták s melodickým hlasem, který se chová hlavně v prostorné voliéře. Není hlučný ani agresivní, takže se snese i s jinými mírnými druhy.

Pro milovníky elegantních, barevných a klidných voliérových papoušků je to ideální volba: ladný, tichý a v dobrých podmínkách dlouhověký pták, jehož let v dlouhé voliéře je opravdovou podívanou.

Vzhled a rozpoznání

Papoušek princeznin měří i s dlouhým ocasem přibližně 34 až 46 cm a váží 90 až 120 g. Je štíhlý a ladný, v pastelových barvách: olivově zelené tělo, bledě modré temeno a kostřec, růžové hrdlo a tváře, žlutozelená křídla. Samec má sytější barvy, delší ocas a výraznější křídelní lalok, samice je matnější — pohlaví se tak dá u dospělých ptáků rozeznat. V chovech existují barevné mutace (modrá, lutino aj.).

Povaha a chování

Je to klidný, mírný a snášenlivý pták s jemným, melodickým hlasem. Není hlučný ani agresivní, takže se obvykle dobře snese i s jinými mírnými druhy ve společné voliéře. K člověku bývá zdrženlivější, někteří ručně odchovaní ptáci jsou ale kontaktní a naučí se i pár slov. Nejvíc ze všeho oceňuje prostor k letu — v dlouhé voliéře elegantně a vytrvale létá.

Papoušek princeznin je citlivý na vlhko a chlad, proto potřebuje suchou, krytou a klidnou voliéru. Jeho dlouhý ocas se v malém prostoru snadno poškodí, což je další důvod pro velkou voliéru. Pro chovatele, který hledá elegantního, tichého a barevného papouška k pozorování i k jemnému kontaktu, je to vděčná a působivá volba.

Voliéra a prostor

Papoušek princeznin je vytrvalý letec s dlouhým ocasem, proto potřebuje hlavně délku. Z kategorie klece a voliéry pro ptáky volte prostornou, dlouhou voliéru (ideálně 3 až 4 metry i více), suchou a s krytou částí proti dešti a chladu. Klec je pro tento druh nevhodná — krátí mu let a poškozuje dlouhý ocas. Voliéru umístěte do klidného prostředí chráněného před vlhkem a průvanem.

Zaměstnání a vybavení

Hlavní potřebou princeznina je let a klid. Z kategorie hračky pro ptáky ocení jen jednoduché přírodní prvky — není to velký hráč jako ara nebo kakadu. Důležitější jsou přírodní větve, zeleň a dostatek prostoru. Praktické příslušenství ke klecím jako bidla, misky a krmítka pomůže udržet voliéru funkční a čistou. Vhodné je i bezpečné místo ke sběru potravy.

Krmení

Základem stravy je kvalitní směs semen pro střední papoušky a travní papoušky doplněná o naklíčená semena, klasy, zelené části rostlin, vhodnou zeleninu a sezónně i ovoce. Doplňky a směsi hledejte v kategorii krmivo a vitaminy pro ptáky. Důležitý je stálý přístup k čisté vodě, minerálům a grit. Tučná semena jen v omezené míře, aby pták netloustl.

Zdraví a prevence

Zdraví papouška princeznina stojí na suchu, čistotě, klidu a pestré semenné stravě. Chovatel sleduje hmotnost, kvalitu a celistvost peří (zvlášť dlouhého ocasu), aktivitu, chuť a charakter trusu. Druh je citlivý na vlhko a plísně (aspergilóza), při sběru ze země náchylný ke střevním parazitům, a v malém prostoru si poškozuje dlouhý ocas. Dalším rizikem je obezita z tučných semen.

Klíčem k dobrému zdraví je prevence: suchá, čistá a prostorná voliéra, kvalitní vzduch bez plísní, pestrá strava s naklíčenými semeny a zelení a pravidelný úklid. Noví ptáci patří do karantény a na vstupní kontrolu (vč. vyšetření trusu) k veterináři zaměřenému na ptáky. Při náhlém načepýření, apatii, hubnutí, sípání, průjmu nebo nezájmu o potravu vyhledejte odbornou pomoc bez odkladu.

Papoušek australského vnitrozemí

Papoušek princeznin obývá suché křoviny a řídké eukalyptové porosty vnitrozemské Austrálie, kde je vázaný na vodní zdroje. Je to kočovný druh, který se za potravou a vodou přesouvá na velké vzdálenosti, takže ho lze ve volné přírodě spatřit jen nepravidelně. Živí se semeny trav a bylin, květy a zelenými částmi rostlin.

Život v otevřené, suché krajině a kočovný způsob života vysvětlují jeho povahu i nároky v chovu: je klidný, vytrvalý letec, který potřebuje hodně prostoru — proto se nehodí do malé klece, ale do dlouhé voliéry. Pochopení původu také ukazuje, proč je citlivý na vlhko (pochází ze sucha) a proč ho nejvíc potěší možnost dlouhého, plynulého letu.