Velsumka

Velsumka je nizozemské plemeno pojmenované podle vesnice Welsum u řeky IJssel, kde vzniklo na začátku 20. století. Je oblíbená hlavně kvůli vejcím: mají tmavě červenohnědou, terakotovou skořápku, často posetou drobnými tmavšími tečkami. Vejce velsumky tak krásně doplní bílá vejce leghornky, čokoládová vejce marans a modrozelená vejce araukany.

Velsumka má koroptví zbarvení: slepice je rezavě hnědá s jemnou kresbou a zlatým krkem, kohout je ohnivě zlatočervený s černou hrudí a ocasem. Kohout velsumky je klasickým „obrázkovým“ kohoutem z dětských knížek. Je to středně těžké plemeno — kohout váží 3–3,5 kg, slepice 2–2,5 kg.

Snůška kolem 160–180 vajec ročně o hmotnosti 60–65 g je solidní. Velsumka je klidná a přátelská, ale zároveň čilá a výborně si shání potravu na pastvě. Je otužilá a nenáročná, hodí se pro začátečníky i pro rodiny s dětmi. Kvokavost je nízká.

Podobně zbarvená, ale lehčí je vlaška, tmavá vejce snáší také barnevelderka. Všechna plemena najdete v atlasu plemen slepic a drůbeže.

Velikost a stavba: středně těžké, široké tělo s plnou hrudí. Kohout váží 3–3,5 kg, slepice 2–2,5 kg. Chová se i zakrslá velsumka.

Hlava: jednoduchý středně velký hřeben, červené ušnice a laloky.

Zbarvení: koroptví — slepice rezavě hnědá s jemnou kresbou a zlatým krkem, kohout zlatočervený s černou hrudí a ocasem.

Vejce: tmavě červenohnědá (terakotová), často s tmavšími tečkami, 60–65 g.

Povaha: klidná, přátelská a čilá.

Kurník a výběh

Velsumka potřebuje běžný kurník s 0,25 m² podlahy a 20–25 cm hřadu na kus. Nejlépe prospívá na travnatém výběhu, kde si sama najde část potravy — počítejte alespoň se 4–5 m² na slepici.

Krmení a barva vajec

Dospělé slepice krmte kompletní směsí pro nosnice, zhruba 110–130 g denně, například Sehnoutek Nosnice N2. Barvu vajec určuje genetika — nejtmavší jsou na začátku snáškové sezóny a postupně světlají. Dostatek vápníku (mušlová drť) a kvalitní krmivo pomáhají udržet pevnou skořápku. Krmiva najdete v kategorii krmivo pro drůbež.

Zima

Velsumka je otužilá a chlad dobře snáší. Kohouti mají větší hřeben, který může v tuhých mrazech omrznout. Zajistěte suchý kurník bez průvanu.

Odchov

Velsumka kvokává jen málo, kuřata se proto obvykle líhnou v líhni. U kuřat lze často rozeznat pohlaví podle kresby na hlavě — slepičky mají výraznější tmavou kresbu.

Odolné plemeno: velsumka je zdravá a dlouhověká.

Paraziti: kontrolujte čmelíky a ošetřujte kurník, například přípravkem Rebel proti čmelíkům. Na volném výběhu odčervujte podle doporučení veterináře.

Omrzliny hřebene: u kohoutů v tuhých mrazech.

Marekova choroba: doporučujeme očkovaná kuřata.

Velsumka vznikla v letech 1900–1920 v okolí vesnice Welsum v Nizozemsku. Místní chovatelé křížili koroptví místní slepice s plemeny snášejícími tmavá vejce, jako byly kočinky, wyandotky, barnevelderky a další, a vybírali slepice s nejtmavšími vejci.

Plemeno bylo uznáno v roce 1927 a v následujících letech se rozšířilo do Anglie a dalších zemí, kde se proslavilo hlavně krásnými tmavými vejci.

V Česku je velsumka oblíbená mezi chovateli, kteří chtějí slepice s neobvyklými vejci a zároveň klidnou, nenáročnou povahou.