Pekingská kachna

Pekingská kachna je nejrozšířenější plemeno domácích kachen na světě a základ většiny moderních masných linií. Pochází z Číny, kde se z ní připravuje proslulá pekingská kachna, a do Ameriky a Evropy se dostala v 70. letech 19. století. Od té doby je pro mnoho lidí synonymem „domácí kachny“ — velká, sněhově bílá kachna se žlutooranžovým zobákem a nohama.

Je velká a rychle roste: kačer váží 3,5–4 kg, kachna 3–3,5 kg a mladé kachny dosahují jatečné hmotnosti už za 7–9 týdnů. Evropský typ (u nás často označovaný jako pekingská kachna německého typu) má vzpřímenější postoj, americký typ nese tělo spíš vodorovně. Kromě masa snese pekingská kachna i 100–150 velkých vajec ročně s bílou až krémovou skořápkou.

Povahou je klidná, společenská a přátelská. Kachny jsou ale hlasité — kachna káchá hlasitě, kačer jen tiše chraptí. Nelétá a nepotřebuje vysoký plot. Potřebuje ale vodu: kachny si musí umět ponořit celou hlavu, aby si čistily oči a nosní dírky, a rády se koupou. Stačí k tomu ale velká nádoba nebo malé jezírko, rybník není nutný.

Pekingská kachna se prakticky nevěnuje sezení na vejcích, proto se kachňata líhnou v líhni nebo pod kvočnou jiného druhu, například pod pižmovou kachnou. Pokud chcete menší kachnu na zahradu proti slimákům, podívejte se na indického běžce. Další plemena najdete v atlasu plemen slepic a drůbeže.

Velikost a stavba: velké, protáhlé a široké tělo s plnou hrudí. Kačer váží 3,5–4 kg, kachna 3–3,5 kg. Evropský typ má vzpřímený postoj, americký vodorovný.

Peří: bílé až krémově bílé, husté a dobře mastné, takže nepropouští vodu.

Zobák a nohy: zobák sytě žlutooranžový, nohy oranžové.

Pohlaví: kačer má na ocase stočená „kačerová“ pera a tiše chraptí, kachna hlasitě káchá.

Povaha: klidná, společenská, rychle si zvykne na krmení z ruky.

Ustájení

Kachny potřebují suchý přístřešek nebo kachník s dostatkem podestýlky (sláma, hobliny), kde přenocují a jsou chráněné před liškou a kunou. Počítejte zhruba s 0,4–0,5 m² na kachnu. Kachny nehřadují, spí na zemi, a do přístřešku nanosí hodně vlhkosti — podestýlku je proto potřeba často měnit.

Výběh a voda

Ve výběhu počítejte alespoň s 5–10 m² trávy na kachnu. Nezbytná je voda dost hluboká na ponoření hlavy — napáječka pro slepice nestačí. Postačí vanička, velká nádoba nebo jezírko, které budete pravidelně čistit. Kolem vody se rychle tvoří bláto, proto je dobré dát pod ni štěrk nebo ji občas přesunout.

Krmení

Kachňata krmte speciální směsí pro kachňata nebo směsí pro výkrm drůbeže — rostou velmi rychle a potřebují hodně bílkovin. Dospělé kachny krmte kompletní směsí pro drůbež doplněnou zelení a trávou; kachny se rády pasou. Krmivo podávejte vždy s vodou, kachny si ho při polykání zapíjejí. Vhodné krmivo, například Nutri Mix pro výkrm a odchov drůbeže, najdete v kategorii krmivo pro drůbež.

Snůška

Kachny snášejí hlavně brzy ráno, často kamkoli na zem. Proto je nechte ráno pár hodin v přístřešku, než je pustíte do výběhu — vejce pak najdete v podestýlce. Vejce jsou velká (80–90 g) a mají vyšší obsah tuku než slepičí.

Zima

Díky hustému a mastnému peří snášejí pekingské kachny chlad dobře. V mrazech zajistěte nezamrzající vodu a suchou podestýlku.

Nedostatek niacinu u kachňat: kachňata krmená krmivem pro kuřata mohou mít slabé nohy. Pomáhá krmivo pro kachňata nebo pivovarské kvasnice v krmivu.

Problémy s nohama u těžkých jedinců: rychle rostoucí kachny trpí při nadváze přetížením nohou. Dopřejte jim pohyb a vodu.

Záněty očí: bez vody k ponoření hlavy si kachny nemohou čistit oči a vznikají záněty.

Paraziti: pravidelně kontrolujte a odčervujte podle doporučení veterináře.

Jinak jde o odolné a dlouhověké plemeno.

Předkové pekingské kachny byly bílé kachny chované v Číně už po staletí — jejich maso se stalo základem slavné pekingské kuchyně. V roce 1873 byly bílé čínské kachny dovezeny do USA a téměř současně do Anglie a Německa.

V Americe se z nich vyšlechtil typ s vodorovným postojem, který se stal základem průmyslového chovu kachen. V Německu vznikl vzpřímenější typ, který se později chová hlavně jako výstavní plemeno.

Dnes jsou pekingská kachna a z ní odvozené hybridy nejrozšířenějšími kachnami na světě. V Česku je oblíbená v domácích chovech pro maso i vejce.