Kočinka

Kočinka je jedno z nejmohutnějších a nejnápadnějších plemen slepic. Díky extrémně bohatému, volnému peří, které zakrývá i nohy až k prstům, působí jako velká chlupatá koule. Pod peřím se skrývá tělo o hmotnosti až 5 kg — a přitom jde o jednu z nejklidnějších a nejmírnějších slepic vůbec.

Plemeno pochází z Číny, odkud se v polovině 19. století dostalo do Anglie a Ameriky a vyvolalo tam doslova „slepičí horečku“ — chovatelé platili za velké asijské slepice obrovské částky. V Evropě se z nich vyšlechtila dnešní kočinka s ještě bohatším peřím. Velmi oblíbená je také zakrslá kočinka, která váží kolem kilogramu a je jednou z nejoblíbenějších zakrslých slepic pro malé zahrady a děti.

Kočinka je velmi krotká, nechá se pochovat, chodí za lidmi a v hejnu je mírumilovná. Nelétá a téměř nehrabe, takže nezničí zahradu a nepotřebuje vysoký plot. Je také vynikající kvočnou. Daní za tyto vlastnosti je nízká snůška — kolem 100–130 vajec ročně se světle hnědou skořápkou — a pomalý vývoj.

Kočinka je ideální slepicí pro radost, pro rodiny s dětmi a pro chovatele, kteří chtějí klidné hejno a spolehlivou kvočnu. Podobně klidné jsou brahmánka a orpingtonka, z drobných plemen pak hedvábnička. Všechna plemena najdete v atlasu plemen slepic.

Velikost a stavba: velké, široké a hluboké tělo, které díky bohatému peří působí kulatě. Kohout váží 4,5–5 kg, slepice 3,5–4 kg. Zakrslá kočinka váží 0,8–1 kg.

Peří: velmi bohaté, měkké a volné, s množstvím prachového peří, zejména na zadní části těla (tzv. „polštář“). Běháky i prsty jsou hustě opeřené.

Hlava: malá, s jednoduchým středně velkým hřebenem, červenými ušnicemi a laloky.

Barevné rázy: žlutá, černá, bílá, modrá, koroptví, kropenatá, žíhaná a další.

Povaha: velmi klidná, krotká a mírumilovná. Kohouti bývají mírní.

Kurník a hřady

Velká kočinka potřebuje prostorný kurník (0,35–0,4 m² na kus) s nízkými a širokými hřady (do 40 cm), protože je těžká a při seskakování z výšky si snadno poraní nohy. Mnoho kočinek hřaduje i na podestýlce. Vchod a hnízda musí být dostatečně velké. Zakrslé kočince stačí výrazně menší prostor.

Suchý výběh je základ

Hustě opeřené nohy se v blátě a mokru rychle špiní a slepují. Výběh proto musí být suchý — ideálně travnatý se zastřešenou částí, u kurníku štěrk nebo písek. Na kočinky stačí i malý výběh (2–3 m² na kus) a nízký plot, protože nelétají a téměř nehrabou.

Krmení

Kočinky mají sklon k obezitě a málo se pohybují. Krmte je kompletní směsí pro nosnice, například Sehnoutek Nosnice N2, s dostatkem zeleně a jen s malým množstvím obilí. Mušlová drť a grit musí být stále k dispozici. Krmivo podávejte z menších krmítek nad zemí, aby si slepice nešpinily peří, například krmítka s nožičkami.

Péče o peří

Pravidelně kontrolujte peří na nohách a kolem kloaky. Zaschlé bláto a trus opatrně odstraňte, aby nevznikly otlaky a záněty. V létě hrozí v zašpiněném peří kolem kloaky zamoření larvami much. Zajistěte suché místo na popelení.

Horko a zima

Mráz kočinky snášejí výborně, horko hůře — v létě potřebují stín a hodně vody. Kvokání je velmi časté a kočinky jsou vynikajícími kvočnami, které vysedí i vejce jiných plemen.

Obezita: nejčastější problém. Snižuje snůšku, zatěžuje klouby a srdce a zvyšuje riziko problémů se snášením.

Svrab běháků a otlaky: opeřené nohy jsou náchylnější na roztoče pod šupinami a na otlaky chodidel. Nohy kontrolujte při každé prohlídce.

Paraziti: husté prachové peří je ideálním úkrytem pro čmelíky a vši. Kontrolujte slepice i hřady a ošetřujte kurník, například přípravkem Rebel proti čmelíkům.

Přehřátí: v letních vedrech sledujte dýchání s otevřeným zobákem a zajistěte stín.

Marekova choroba: doporučujeme očkovaná kuřata.

Předkové kočinky pocházejí z Číny, zejména z oblasti kolem Šanghaje. Když byly v 40. letech 19. století otevřeny čínské přístavy, začaly se velké asijské slepice dovážet do Anglie a Ameriky. Jejich velikost a bohaté peří vyvolaly nadšení a spustily období, kterému se říká „hen fever“ — slepičí horečka. Za jednotlivé ptáky se platily nevídané částky a zájem o ně odstartoval moderní chovatelství drůbeže a výstavy.

Anglická královna Viktorie měla mezi svými slepicemi i tyto asijské kury, což jejich popularitě ještě pomohlo. Angličtí chovatelé je postupně prošlechtili na bohatěji opeřený výstavní typ, který známe dnes. Kočinky se podílely i na vzniku dalších plemen, například orpingtonky.

V Česku je kočinka oblíbená jako okrasné plemeno, zejména ve zakrslé formě, která patří k nejčastěji chovaným zakrslým slepicím.