Australka

Australka je kombinované plemeno, které spojuje to, co většina zahrádkářů od slepic chce: hodně vajec, klidnou povahu a odolnost. Vznikla v Austrálii z černé orpingtonky, kterou tamní chovatelé šlechtili především na snůšku. Výsledkem je elegantní černá slepice se zeleným kovovým leskem, která se proslavila světovým rekordem — podle často citovaného údaje snesla jedna australka v Austrálii ve 20. letech 364 vajec za 365 dní.

Běžná australka v domácím chovu sice takových čísel nedosahuje, ale se snůškou kolem 200–250 vajec ročně patří k nejvýkonnějším čistokrevným plemenům. Vejce mají světle až středně hnědou skořápku a váží 55–60 g. Snáší spolehlivě i během podzimu a díky hustému peří a malému jednoduchému hřebenu zvládá i české zimy lépe než lehká středomořská plemena.

Povahou je australka vyrovnaná, přátelská a zvědavá. Rychle si zvykne na lidi, nechá se krmit z ruky a dobře snáší i menší výběh. To z ní dělá jednu z nejčastěji doporučovaných slepic pro začátečníky a rodiny s dětmi. Na rozdíl od hybridních nosnic nemá tak vysokou snůšku v prvním roce, ale snáší déle a je méně náchylná na zdravotní problémy spojené s extrémní produkcí.

Pokud hledáte slepici, která vám bude dlouhé roky dávat vejce a zároveň bude příjemným členem domácnosti, je australka výbornou volbou. Pro srovnání se podívejte také na její „předchůdkyni“ orpingtonku a na další plemena v atlasu plemen slepic.

Velikost a stavba: středně těžké, hluboké a široké tělo s plnou hrudí, ale štíhlejší a těsněji opeřené než u orpingtonky. Kohout váží 3,5–4 kg, slepice 2,5–3 kg. Existuje i zakrslá australka.

Hlava: jednoduchý hřeben střední velikosti, červený obličej, laloky i ušnice, tmavé oči.

Peří a zbarvení: nejtypičtější je černá barva se zeleným kovovým leskem. Uznány jsou také modrá a bílá. Běháky jsou neopeřené, tmavé, chodidla světlá.

Povaha: klidná, přátelská a zvědavá. Kohouti bývají vůči lidem mírní.

Kurník

Australka nemá zvláštní nároky. V kurníku počítejte s 0,25–0,3 m² podlahy na slepici, 20–25 cm hřadu na kus a jedním snáškovým hnízdem na 4–5 slepic. Kurník nemusí být vytápěný, ale musí být suchý, světlý a bez průvanu. V zimě se vyplatí dobře utěsnit štěrbiny a zachovat větrání pod střechou, aby v kurníku nekondenzovala vlhkost.

Výběh

Australka ráda hrabe a shání potravu, ale spokojí se i s menším výběhem — počítejte alespoň se 3–4 m² na kus, ideálně víc. Nelétá tolik jako lehká plemena, obvykle stačí plot vysoký 1,2–1,5 m. Pokud ji chováte na menší zahradě, střídejte části výběhu, aby se tráva stihla obnovit.

Krmení

Základem je kompletní krmná směs pro nosnice (zhruba 120–140 g denně), například Sehnoutek Nosnice N2, doplněná zelení a v menší míře obilím. Vysoká snůška znamená velkou spotřebu vápníku — vedle krmiva musí mít slepice stále k dispozici mušlovou drť nebo jiný zdroj vápníku a grit. V období přepeřování a v zimě pomůže doplněk minerálů a vitamínů, například NutriMix Drůbež. Krmte z krmítka, které nepustí krmivo do bláta — výběr najdete v kategorii krmítka a napáječky pro drůbež.

Snůška během roku

Mladé australky začínají snášet zhruba v 5–6 měsících. Nejvyšší snůška je v prvních dvou letech, poté pomalu klesá, ale australka snáší zpravidla ještě ve čtvrtém a pátém roce. Na podzim při přepeřování snůška na několik týdnů ustane — je to přirozené a v tomto období potřebují slepice víc bílkovin.

Kvokání

Kvokavost je nízká až střední. Některé slepice zasednou, ale většinou se jako kvočny neprojevují tak spolehlivě jako hedvábnička nebo orpingtonka.

Zima a otužilost

Díky hustému peří australka mrazy snáší dobře. U kohoutů s větším hřebenem hrozí při silných mrazech omrzliny na špičkách hřebene; pomáhá suchý kurník a ochrana před větrem. V zimě vždy zajistěte vodu, která nezamrzá.

Celkově odolné plemeno: australka patří k plemenům s dobrým zdravím a dlouhou produktivní dobou.

Obezita: klidné slepice s malým výběhem a hodně obilí snadno ztloustnou, což snižuje snůšku a zvyšuje riziko problémů se snášením. Obilí dávejte jen jako doplněk.

Problémy se snášením: při nedostatku vápníku se objevují vejce s tenkou nebo měkkou skořápkou. Zajistěte mušlovou drť a vyvážené krmivo.

Paraziti: pravidelně kontrolujte čmelíky na hřadech a ve štěrbinách kurníku, například přípravkem Rebel proti čmelíkům. Odčervení podle doporučení veterináře.

Marekova choroba: kupujte očkovaná kuřata nebo kuřice od ověřeného chovatele.

Australka vznikla v Austrálii na počátku 20. století. Tamní chovatelé dovezli z Anglie černou orpingtonku a šlechtili ji výhradně na užitkovost, hlavně na vysokou snůšku, a částečně ji přikřížili s dalšími plemeny. Nová slepice byla lehčí, těsněji opeřená a výrazně výkonnější než anglická orpingtonka.

Ve 20. letech 20. století se australka proslavila v soutěžích snůšky, které se tehdy v Austrálii konaly. Často citovaný rekord 364 vajec za 365 dní z let 1922–1923 jí přinesl světovou pozornost a plemeno se rychle rozšířilo do Evropy a Ameriky. Název „Australorp“ vznikl spojením slov Australian a Orpington.

V Česku je australka oblíbená už desítky let jako spolehlivé a nenáročné plemeno pro domácí chovy a díky klidné povaze a dobré snůšce patří k nejčastěji doporučovaným slepicím pro začínající chovatele.