Brahmánka

Brahmánka je jedno z největších plemen slepic vůbec a zároveň jedno z nejklidnějších. Kohouti dorůstají až 5 kg a díky bohatému peří a vzpřímenému postoji vypadají ještě mohutněji. Přesto je to mírné, rozvážné zvíře, které se nechá vzít do náruče, nepere se a v hejnu dělá spíš „klidnou starší sestru“. Proto se jí v anglicky mluvících zemích přezdívá „gentle giant“ — něžný obr.

Typickými znaky brahmánky jsou malý hráškovitý hřeben, široká hruď, bohaté volné peří a hustě opeřené běháky i vnější prsty. Malý hřeben a husté peří z ní dělají mimořádně otužilé plemeno — mrazy bez problémů snáší a jako jedna z mála slepic snáší i v zimních měsících, kdy většina plemen přestává. Nejznámější je světlá kolumbijská barva: bílé tělo s černě kresleným krkem a černým ocasem.

Daní za velikost a klid je nižší snůška a pomalý vývoj. Brahmánka začíná snášet obvykle až v 7–8 měsících a za rok snese zhruba 120–160 vajec se světle hnědou až nažloutlou skořápkou. Spotřebuje přitom víc krmiva než lehká plemena. Pro produkci vajec jsou výhodnější australka nebo hybridní nosnice; brahmánka vyniká klidem, krásou a otužilostí.

Díky tomu, že nelétá a málo hrabe, se hodí i na menší zahrady s nízkým plotem. Je ideální pro rodiny s dětmi a pro chovatele, kteří chtějí působivé a pohodové hejno. Vedle brahmánky se dobře snášejí další klidná plemena, například orpingtonka. Přehled všech plemen najdete v atlasu plemen slepic.

Velikost a stavba: velké, vysoké a široké tělo se vzpřímeným postojem. Kohout váží 4–5 kg, slepice 3,5–4 kg. Existuje i zakrslá brahmánka (kohout kolem 1,2 kg).

Hlava a hřeben: malý trojřadý hráškovitý hřeben, široká hlava s výrazným nadočním obloukem, který dává brahmánce „zamračený“ výraz. Ušnice a laloky jsou červené a malé.

Peří: bohaté, volné, s velkým množstvím prachového peří. Běháky a vnější prsty jsou hustě opeřené.

Barevné rázy: světlá kolumbijská (nejrozšířenější), tmavá (stříbřitá kresba), koroptví (u nás často označovaná jako kropenatá), žlutá kolumbijská a modrá.

Povaha: velmi klidná, krotká a neagresivní. Kohouti jsou obvykle mírní k lidem i ke slepicím.

Kurník a hřady

Brahmánka potřebuje víc místa než běžná slepice — počítejte zhruba s 0,35–0,4 m² podlahy kurníku na kus. Hřady dávejte nízko (do 40–50 cm) a širší (alespoň 5–6 cm), protože těžká slepice při seskakování z výšky snadno poraní nohy nebo si způsobí otlaky (tzv. bumblefoot). Vchod do kurníku a hnízda by měly být dostatečně velké. Snášková hnízda volte prostorná, například 35 × 35 cm.

Výběh a podestýlka

Protože brahmánka nelétá a moc nehrabe, stačí jí nižší oplocení a nevadí jí ani menší výběh — počítejte alespoň se 3–4 m² na kus. Klíčové je, aby výběh nebyl bahnitý. Opeřené běháky se v blátě a mokru špiní, peří se lepí a v zimě na něm mohou namrzat hroudy bláta a trusu. Ideální je travnatý výběh s odvodněnou částí nebo štěrkovým či pískovým povrchem u kurníku. V kurníku používejte suchou a savou podestýlku (hobliny, sláma, konopí).

Krmení

Dospělé brahmánky krmte kompletní směsí pro nosnice, například Sehnoutek Nosnice N2 nebo BOCUS Nosnice N1, doplněnou zelení a obilím. Spotřeba je vyšší než u lehkých plemen — zhruba 150–180 g směsi denně na kus. Mladé brahmánky rostou pomalu, proto je do 18–20 týdnů krmte směsí pro odchov kuřic a teprve pak přejděte na směs pro nosnice. Vždy musí mít k dispozici grit a zdroj vápníku. Pro větší hejno se vyplatí násypné krmítko, které vydrží několik dní.

Péče o peří a běháky

Jednou za čas zkontrolujte opeřené běháky a prsty — odstraňte zaschlé bláto a trus, které by mohly vést k otlakům nebo omrzlinám. Brahmánka potřebuje stejně jako ostatní slepice suché místo na popelení (koupel v prachu), kde se zbavuje parazitů.

Zima

Brahmánka je jedno z nejotužilejších plemen. Mrazy jí obvykle nevadí, pokud má suchý kurník bez průvanu a napáječku, která nezamrzá. V zimě je jednou z mála slepic, které dál snášejí, i když méně než v létě. Pokud chcete snůšku podpořit, dopřejte jí v zimě přídavek bílkovin a minerálů, například Mikrop ECO Slepičí snáška.

Svrab běháků: opeřené běháky jsou náchylnější na roztoče, kteří se zavrtávají pod šupiny. Projevuje se zdviženými, zhrublými šupinami. Řeší se včas, pravidelnou kontrolou a ošetřením.

Otlaky a poranění chodidel: těžké tělo a vysoké hřady vedou k bumblefoot (hnisavý otok na chodidle). Prevencí jsou nízké hřady a měkký dopad.

Paraziti: husté prachové peří je oblíbeným úkrytem čmelíků a vší. Kontrolujte hřady i slepice a při výskytu použijte přípravek do kurníku, například Rebel proti čmelíkům.

Obezita: klidné plemeno s malým pohybem snadno ztloustne, což snižuje snůšku a zhoršuje problémy s klouby. Obilí a pamlsky dávejte střídmě.

Marekova choroba: jako u všech plemen doporučujeme kupovat očkovaná kuřata.

Brahmánka vznikla v polovině 19. století ve Spojených státech z velkých asijských kurů, kteří se do Ameriky dováželi přes čínské přístavy — především z typů označovaných jako „Shanghai“ a „Chittagong“. Americkým chovatelům se z nich podařilo vyšlechtit mohutné, otužilé a klidné plemeno, které se zpočátku objevovalo pod různými názvy, než se ustálilo jméno Brahma, odvozené od indické řeky Brahmaputry.

V roce 1852 poslal americký chovatel George Burnham několik brahmánek jako dar britské královně Viktorii a plemeno se rázem stalo módou. V druhé polovině 19. století patřila brahmánka k nejdůležitějším masným plemenům v USA, než ji vytlačila rychleji rostoucí plemena.

Dnes se chová hlavně jako okrasné a „rodinné“ plemeno. V Česku je velmi oblíbená mezi chovateli i zahrádkáři pro svůj impozantní vzhled, klidnou povahu a výbornou odolnost vůči mrazu.