Himálajská kočka

Himálajská kočka vznikla ve 30.–50. letech křížením perské kočky se siamskou kočkou. Cílem bylo získat peršana se siamským colorpoint zbarvením a modrýma očima. Jméno dostala podle himálajského králíka, který má podobné zbarvení.

Ve většině evropských organizací (FIFe) se nevede jako samostatné plemeno, ale jako perská kočka v barvě colorpoint. V americké CFA je to barevná divize perské kočky, TICA ji vede samostatně.

Povahou je to peršan s trochou siamské živosti. Je klidná, něžná a ráda leží v blízkosti člověka, ale je o něco hravější a zvědavější než ostatní perské kočky. Je tichá, nenáročná na prostor a ideální do bytu.

Je třeba počítat s náročnou péčí: dlouhou srst je nutné česat denně a plochý obličej vyžaduje péči o oči.

Velikost: středně velká, zavalitá, s krátkýma silnýma nohama; 3,5–6 kg.

Hlava: kulatá a široká, krátký nos, malé zakulacené uši.

Oči: velké, kulaté, vždy sytě modré.

Srst: dlouhá (až 15 cm), hustá, hedvábná, se světlým tělem a tmavými odznaky.

Povaha: klidná, mazlivá, mírně hravá.

Srst – každý den

Dlouhou srst je nutné pročesat denně, jinak se během několika dní zplstnatí. Používejte kovový hřeben s řídkými i hustými zuby a na zacuchaná místa prořezávací hřeben. Jednou za 1–2 měsíce kočku vykoupejte v šamponu pro dlouhosrsté kočky. Vše najdete v kategorii kosmetika a úprava koček.

Oči

Oči otírejte denně vlhkým tamponem, aby se netvořily hnědé skvrny od slz.

Krmení

Vhodné je krmivo s podporou vylučování chlupů, například Royal Canin Hairball Care, a granule tvarované pro ploché obličeje. Krmiva najdete v kategorii krmivo pro kočky.

Polycystické ledviny (PKD): dědičné onemocnění perských linií – rodiče musí mít negativní DNA test.

Brachycefalický syndrom: zúžené nosní dírky a dýchací potíže u extrémně plochých obličejů.

Slzení a záněty očí, entropium.

Plstění srsti a kožní infekce pod zplstnatělými chomáči.

Trichobezoáry: chuchvalce chlupů v žaludku.

První pokusy o colorpoint peršana proběhly ve Švédsku ve 20. letech. Cílený chov začal v 30. letech na Harvardu a v 50. letech ve Velké Británii a USA.

CFA uznala himálajskou kočku v roce 1957 jako samostatné plemeno, v roce 1984 ji ale přeřadila mezi barvy perské kočky. V Evropě je vedena jako perská kočka colorpoint.