Galerie
Vlastnosti plemene
Povaha
O plemene Tarbík
Tarbík — anglicky „jerboa" — je drobný pouštní hlodavec, který vypadá jako kapesní klokan: má nepoměrně dlouhé zadní nohy, na kterých dokáže obrovskými skoky uhánět pouští, dlouhý ocas zakončený štětičkou pro rovnováhu, velké uši a obrovské tmavé oči přizpůsobené noci. Patří mezi nejneobvyklejší a nejvzácnější hlodavce, které lze chovat, a je to spíš fascinující rarita pro zapálené teraristy než běžný mazlíček.
Tarbík je striktně noční, plachý a polodivoký pouštní specialista. Je dokonale přizpůsoben suchému prostředí — vystačí si s minimem vody, kterou získává z potravy, a v přírodě tráví horký den hluboko v noře. Není to mazlivé zvíře do ruky: jeho kouzlo spočívá v pozorování úžasného skákavého pohybu a přirozeného chování ve velkém, suchém teráriu. Dožívá se zhruba 2 až 4 let a vyžaduje specializovanou péči, znalosti a často i ověření legislativy před pořízením.
Pokud hledáte naprosto neobvyklé zvíře na pozorování a jste ochotni se přizpůsobit jeho nočnímu rytmu, pouštním nárokům a plaché povaze, patří tarbík k tomu nejfascinujícímu a nejvzácnějšímu mezi drobnými savci.
Charakteristika
Tarbík je drobný — podle druhu měří tělo 5 až 15 cm, k tomu nápadně dlouhý ocas, který bývá delší než tělo, a váží jen 30 až 70 g (u větších druhů víc). Srst je pískově až žlutohnědá na hřbetě a bílá na bříšku, což ho dokonale maskuje v poušti. Hlava je kulatá s velkýma očima a velkýma ušima; čich a sluch jsou výborné.
Klokaní nohy a skoky
Nejnápadnějším znakem jsou extrémně dlouhé zadní nohy, díky kterým se tarbík pohybuje skoky jako miniaturní klokan — dokáže přitom uskákat velké vzdálenosti a dělat ostré změny směru, jimiž v přírodě uniká predátorům. Krátké přední nožky používá hlavně k hrabání a manipulaci s potravou. Dlouhý ocas zakončený štětičkou slouží při skákání jako kormidlo a opora a tarbík se o něj při zastavení dokáže i opřít.
Pouštní přizpůsobení
Tarbík je dokonalý pouštní specialista: vystačí si s minimem vody, kterou získává hlavně z potravy, produkuje velmi koncentrovanou moč a horký den přečkává v hluboké noře. Je čistotný a téměř nepáchne, ale zároveň nesnáší vlhko a chlad a potřebuje suché, teplé a dobře větrané prostředí.
Péče
Terárium — prostor, písek a hrabání
Tarbík je skákavý a hrabavý pouštní tvor, takže potřebuje velké, prostorné a spíš nízké, ale dlouhé terárium s dostatkem místa na skákání a hlubokou vrstvou pouštního substrátu (písek smíchaný s hlínou), do kterého si může hrabat nory. Minimum je co největší plocha — čím větší, tím lépe, protože tarbík potřebuje prostor k pohybu. Vybavte ho úkryty, kameny, kořeny a nádobou na pískovou koupel, kola pro běh nejsou ideální kvůli dlouhému ocasu a nohám. Terárium musí mít dobré větrání a bezpečné víko, protože tarbík je výborný skokan a unikne. Vybavení srovnáváme v žebříčku nejlepších klecí pro drobné savce.
Teplo, sucho a pisková koupel
Jako pouštní zvíře tarbík potřebuje teplo a sucho — ideální je pokojová teplota kolem 22 až 28 °C s teplejším místem a suché, dobře větrané prostředí; vlhko a chlad mu škodí. Nikdy se nekoupe ve vodě, ale ráda se válí v jemném písku, který mu čistí srst. Nabídněte mu misku s pískem nebo dostatečně hlubokou pískovou vrstvu, ve které se může popráškovat.
Krmení — semínka, zrní a hmyz
Tarbík je všežravec s převahou semen. Základ tvoří kvalitní směs semínek a zrní pro pouštní hlodavce (nebo pro pískomily), doplněná sušenými bylinami, malým množstvím čerstvé zeleniny chudé na vodu a pravidelně živočišnou bílkovinou — moučnými červy, cvrčky nebo jiným hmyzem, který v přírodě tvoří významnou část jeho jídelníčku. Vyhněte se cukru, tučným a vlhkým potravinám. Vodu tarbík pije málo, ale čerstvá voda nebo zdroj vlhkosti z potravy musí být k dispozici.
Zdraví
- Vlhko a chlad: nejčastější příčina nemocí — tarbík je pouštní zvíře a vlhké či studené prostředí mu způsobuje kožní a dýchací problémy. Prevence: suché, teplé a dobře větrané terárium.
- Poranění z útěku a pádu: tarbík je bleskurychlý skokan a panickým skákáním se může zranit v malém prostoru nebo při úniku — nutný dostatek prostoru a bezpečné víko.
- Stres z manipulace: jako polodivoké zvíře špatně snáší chytání do ruky — minimalizovat manipulaci a nechat zvíře v klidu.
- Zuby: rostou celý život; málo materiálu k hryzání vede k přerůstání. Zajistit větve a tvrdou potravu.
- Obezita a trávicí problémy: z nevhodné tučné nebo vlhké stravy — držet suchou, semínkovou stravu s hmyzem.
- Parazité a kožní problémy: řeší veterinář-exotář.
Tarbík je vzácný exot se specifickými nároky a nemocemi — vyžaduje veterináře se zkušeností s pouštními hlodavci, kterých je velmi málo. Před pořízením si ověřte dostupnost takového veterináře i aktuální legislativu, protože chov některých druhů tarbíků může být omezen.
Historie plemene
Pod jménem „tarbík" se skrývá řada druhů z čeledi tarbíkovitých (Dipodidae), které obývají pouště a polopouště severní Afriky, Blízkého východu a střední Asie — od Sahary po Mongolsko. Nejčastěji chovaným je tarbík egyptský (rod Jaculus). Všechny tyto druhy jsou noční pouštní specialisté, kteří přes den přečkávají horko v hlubokých norách a v noci vyrážejí za potravou, přičemž se pohybují charakteristickými skoky.
Jako domácí mazlíček je tarbík vzácností i mezi exoty — chovají ho hlavně zapálení teraristé a specializovaní chovatelé, nikoli běžné domácnosti. Důvodem jsou jeho náročné nároky, plachá povaha a obtížnější dostupnost. Před pořízením je vždy nutné zvíře shánět jen od seriózního chovatele s doloženým původem (odchov v zajetí, nikdy odchyt z přírody) a ověřit aktuální legislativu, protože některé druhy mohou podléhat ochraně nebo omezením dovozu.
Shrnutí
Povaha — plachý pouštní skokan
Tarbík je noční, plachý a polodivoký tvor, kterého se na rozdíl od pískomila nebo bodlinatky nepodaří skutečně ochočit. I odchované zvíře zůstává ostražité, rychlé a nerado se nechává brát do ruky; chytání ho stresuje a může vést k panickému skákání a zranění. Jeho kouzlo proto nespočívá v mazlení, ale v pozorování fascinujícího skákavého pohybu a přirozeného chování — tarbík v noci uhání teráriem obrovskými skoky, hrabe, popráškuje se v písku a hledá potravu. Je to spíš živý kus pouště za sklem než klasický mazlíček, a právě v téhle divokosti je jeho jedinečnost.
Sociálnost a chov
Sociální chování se u tarbíků liší podle druhu — někteří jsou spíš samotáři, jiní snášejí společnost. Obecně je dobré řídit se konkrétním druhem a radou zkušeného chovatele: některé druhy lze chovat v páru nebo malé skupince po opatrném seznámení, jiné jsou teritoriální a lépe se jim daří o samotě. Vždy je třeba mít na paměti, že tarbík není zvíře na intenzivní sociální interakci s člověkem, ale na pozorování.
Manipulace a respekt k divokosti
S tarbíkem se pracuje opatrně a co nejméně. Nikdy ho nechytejte za ocas (citlivá kůže se může stáhnout) ani ho nehoňte po teráriu. Nejlepší je nechat zvíře zvyknout si na vaši přítomnost a případně brát pamlsky z ruky, ale počítejte s tím, že tarbík se nestane mazlivým. Cílem není zvíře nosit, ale získat jeho toleranci a dopřát mu klid, aby se před vámi chovalo přirozeně a bez stresu. Kdo tohle přijme, bude odměněn pohledem na jeden z nejúžasnějších pohybových projevů ve světě hlodavců.
Noc s tarbíkem
Tarbík je tvor noci: přes den tvrdě spí ukrytý v noře nebo úkrytu a ožívá až po setmění, kdy začíná jeho pravá show — skákání, hrabání, popráškování v písku a hledání potravy. Tomu přizpůsobte i kontakt a krmení (navečer) a počítejte s tím, že přes den ho téměř neuvidíte. Pravidelný řízený výběh není u tak rychlého a plachého zvířete vhodný — tarbík by unikl a zranil se; veškerou aktivitu mu musí poskytnout dostatečně velké a podnětné terárium.
Vybavení a náklady
Před pořízením připravte zvířeti velké, dlouhé a dobře větrané terárium s hlubokým pouštním substrátem, úkryty, kameny, pískovou koupelí a zásobou kvalitní směsi semínek a hmyzu. Z dlouhodobých nákladů je nejvýznamnější vhodné terárium, krmivo a veterinární péče u specialisty. Tarbík patří k nákladnějším a nejnáročnějším mazlíčkům a před pořízením je nutné ověřit i legislativu a dostupnost zvířete z legálního chovu. Vybavení srovnáváme v přehledu nejlepších klecí pro drobné savce a v kategorii potřeb pro drobné savce.
Nejčastější otázky nováčků
Dá se tarbík ochočit? Ne — zůstává plachý a polodivoký, nerad se nechává brát do ruky a chytání ho stresuje. Je to zvíře na pozorování, ne na mazlení.
Proč tarbík skáče? Dlouhé zadní nohy mu umožňují pohyb obrovskými skoky jako miniaturní klokan — v poušti tak uniká predátorům a šetří energii.
Potřebuje tarbík vodu? Pije velmi málo — jako pouštní zvíře získává většinu vlhkosti z potravy. Čerstvá voda nebo zdroj vlhkosti by ale měl být k dispozici.
Hodí se tarbík pro děti nebo začátečníky? Rozhodně ne — je to vzácný, plachý a náročný exot na pozorování, nevhodný k braní do ruky. Vhodný je jen pro zkušené teraristy.
Skoky tarbíka — div pouštního pohybu
Nejúžasnější věcí na tarbíkovi je způsob, jakým se pohybuje, a stojí za to mu porozumět. Díky extrémně dlouhým a silným zadním nohám se tarbík pohybuje takzvanou bipedální saltatorickou lokomocí — tedy skoky po zadních jako miniaturní klokan. Tenhle způsob pohybu je v poušti mimořádně výhodný: umožňuje rychlý a energeticky úsporný přesun po měkkém písku, dlouhé skoky přes překážky a hlavně bleskové změny směru, kterými tarbík mate a setřásá predátory. Při zastavení mu jako třetí opora slouží dlouhý ocas se štětičkou, o který se může opřít jako o stojánek. Pozorovat tarbíka při nočním skákání teráriem je nezapomenutelný zážitek a hlavní odměna jeho chovu — žádný jiný domácí hlodavec se nepohybuje tak fascinujícím a neobvyklým způsobem. Právě kvůli téhle jedinečné lokomoci ale tarbík potřebuje dostatek prostoru: ve stísněném teráriu nemůže přirozeně skákat, frustruje se a při poplachu si může panickým skákáním do stěn ublížit. Velký, dlouhý a bezpečný prostor je proto základní podmínkou jeho spokojenosti i zdraví.
Pouštní prostředí v teráriu
Aby se tarbíkovi dařilo, je třeba mu v teráriu co nejvěrněji napodobit jeho přirozené pouštní prostředí. Základem je hluboká vrstva suchého substrátu — směs písku a hlíny, do které si tarbík může hrabat nory a tunely, jež jsou pro něj přirozeným úkrytem i způsobem termoregulace. Důležité je suché a teplé prostředí s dobrým větráním, protože vlhko a chlad tarbíkovi škodí a způsobují kožní i dýchací problémy. Doplňte terárium o úkryty z kamenů, kořenů a keramických trubek, o nádobu nebo plochu s jemným pískem na popráškování srsti a o větvičky k hryzání. Vyhněte se naopak vlhkým substrátům, živým rostlinám náročným na zálivku a kolům pro běh, která jsou kvůli dlouhému ocasu a nohám pro tarbíka nevhodná a nebezpečná. Čím lépe se vám podaří přiblížit prostředí terária skutečné poušti, tím spokojenější, zdravější a aktivnější tarbíka budete mít a tím víc si užijete pozorování jeho přirozeného chování.
Pro koho je tarbík (a pro koho rozhodně ne)
Tarbík se hodí výhradně pro zkušeného teraristu a milovníka neobvyklých zvířat, který ocení vzácného pouštního specialistu na pozorování a netouží po mazlivém mazlíčkovi do ruky. Je ideální pro někoho, kdo dokáže zajistit velké, teplé a suché terárium s hlubokým pískem, baví ho sledovat fascinující skákavý pohyb a přirozené chování a respektuje, že tarbík zůstane plachý a divoký. Rozhodně se ale nehodí pro malé děti, pro začátečníky, pro někoho, kdo chce zvíře nosit a hladit, ani pro chovatele, který nedokáže zajistit vhodné pouštní prostředí nebo přístup k veterináři pro exoty. Stejně tak není vhodný pro někoho, kdo není ochoten ověřit a dodržet legislativu a sehnat zvíře z legálního chovu s doloženým původem. Kdo přijme tarbíka takového, jaký je — vzácného, plachého, nočního a divokého —, získá jedno z nejneobvyklejších a nejfascinujějších zvířat, jaké lze chovat, a okno do života pouštních hlodavců, které jinde nenajde. Tarbík není mazlíček pro každého, ale pro správného zapáleného chovatele je to jedinečný klenot mezi drobnými savci, který odmění veškerou péči nezapomenutelnou podívanou na svůj divoký a elegantní svět.
Kde tarbíka pořídit? Výhradně od specializovaného a seriózního chovatele, který chová zdravá zvířata odchovaná v zajetí, zná konkrétní druh a jeho nároky a doloží původ zvířete. Nikdy nekupujte tarbíka z dovozu bez dokladů ani odchyceného z přírody — kromě etických a právních rizik by takové zvíře bylo stresované a obtížně aklimatizovatelné. Před pořízením si ověřte aktuální legislativu k chovu daného druhu i dostupnost veterináře se zkušeností s pouštními hlodavci. Dobře vybraný tarbík z legálního a kvalitního chovu je nejlepší zárukou toho, že si jeho fascinující svět užijete co nejdéle.
Pro zapáleného chovatele se tak tarbík stává nejen mazlíčkem, ale i malým oknem do tajuplného a drsně krásného světa pouště. A právě tahle vzácnost a divokost z něj činí poklad sbírky každého opravdového nadšence.Doporučené produkty pro Tarbík
