Galerie
Vlastnosti plemene
Povaha
O plemene Veverka poletucha
Veverka poletucha — neboli létavá veverka — je drobný noční hlodavec, který si jako jediný skutečný hlodavec mezi domácími mazlíčky osvojil umění plachtit vzduchem. Má hebkou stříbřitě šedou srst, obrovské tmavé oči přizpůsobené noci a hlavně kožní blánu nataženou mezi nohama, díky které dokáže klouzat z výšky šikmo dolů. Na rozdíl od podobně vypadající vakoveverky (která je vačnatec) je poletucha pravý hlodavec — a stejně jako ona jde o náročného exota jen pro poučené chovatele.
Veverka poletucha je striktně noční, společenská a velmi aktivní. V samotě strádá, takže se musí chovat alespoň v páru, potřebuje obrovskou vysokou voliéru k plachtění a šplhání a specializovanou stravu složenou z ořechů, semen, hmyzu a ovoce. Je hbitá, plachá a vyžaduje trpělivé zvykání; po vytvoření důvěry je ale překvapivě kontaktní a uvidíte u ní jeden z nejkouzelnějších projevů ze světa hlodavců — plachtění z ruky na rameno. Dožívá se zhruba 10 až 15 let, takže jde o dlouhodobý závazek.
Pokud uvažujete o veverce poletuše, počítejte s tím, že jde o jednoho z nejnáročnějších hlodavců vůbec — vyžaduje znalosti, čas, prostor i dlouhodobé odhodlání. Pro správného chovatele je to ale fascinující a jedinečné zvíře.
Charakteristika
Veverka poletucha je drobná — podle druhu měří 12 až 18 cm, k tomu dlouhý zploštělý ocas, a váží 80 až 170 g. Tělo je lehké a štíhlé, uzpůsobené k plachtění. Srst je jemná, hustá a stříbřitě až hnědošedá na hřbetě a světlá na bříšku. Nejnápadnější jsou obrovské tmavé oči, které zajišťují dokonalé noční vidění, a velké citlivé uši. Plochý, hustě osrstěný ocas slouží při plachtění jako kormidlo a stabilizátor.
Patagium — létací blána
Stejně jako vakoveverka má i poletucha patagium — kožní létací blánu nataženou po obou bocích mezi předníma a zadníma nohama. Když roztáhne všechny čtyři nohy, blána se napne jako padák a zvíře dokáže plachtit i desítky metrů z výšky šikmo dolů a přesně přistát. V bytě tak ráda „létá" z nábytku na nábytek nebo na svého člověka, což je jeden z nejkouzelnějších projevů jejího chování — a zároveň důvod, proč potřebuje opravdu velký prostor.
Pravý hlodavec, ne vačnatec
Na rozdíl od vakoveverky (sugar glidera), která vypadá podobně, ale je vačnatec, je veverka poletucha pravý hlodavec z čeledi veverkovitých. Má proto stále dorůstající řezáky, které si musí obrušovat hryzáním, a typickou hlodavčí biologii. Tahle příbuznost s veverkami určuje i její potřebu šplhání, hryzání a stromového prostředí.
Péče
Voliéra — výška a prostor především
Veverka poletucha je plachtící a šplhající zvíře, takže potřebuje co největší vysokou voliéru — minimum pro pár je zhruba 100×60×180 cm, ale opravdu platí „čím větší, tím lépe". Vybavte ji silnými větvemi, kmeny, lany, plošinami, hnízdními budkami a textilními kapsami na spaní, do kterých se zvíře přes den uchýlí. Klec musí být celokovová s hustými mřížkami — poletucha prosmýkne malým otvorem a prokouše plast i dřevo. Umístěte ji do teplé, klidné místnosti mimo průvan. Vybavení a voliéry srovnáváme v žebříčku nejlepších klecí pro drobné savce.
Krmení — ořechy, semena, hmyz a ovoce
Veverka poletucha je všežravec s pestrou stravou, kterou v přírodě tvoří ořechy, semena, pupeny, lišejníky, míza, ovoce, hmyz a občas i ptačí vejce. V zajetí se jídelníček musí pečlivě sestavit, aby byl vyvážený: základ tvoří kvalitní směs ořechů a semen pro veverky, doplněná hmyzem (moučnými červy, cvrčky), čerstvým i sušeným ovocem a zeleninou a doplňky vápníku. Podobně jako u vakoveverek je nejčastější chybou přemíra ovoce a nedostatek vápníku a bílkovin, což vede k metabolické kostní chorobě. Pestrá a vyvážená strava je proto klíčová a před pořízením je nutné ji nastudovat. Čerstvá voda musí být stále k dispozici.
Noční rytmus a klid přes den
Jako striktně noční tvor poletucha přes den tvrdě spí v zatemněné budce nebo kapse a nesmí se rušit. Veškerou aktivitu, krmení a kontakt zařaďte na večer a noc, kdy je přirozeně vzhůru. To je třeba zvážit předem — kdo je vzhůru jen přes den, si poletuchy příliš neužije.
Zdraví
- Metabolická kostní choroba (MBD): nejčastější vážná nemoc — vzniká z nedostatku vápníku a nadbytku fosforu ve špatné stravě, projevuje se slabostí, zlomeninami a ochrnutím. Prevence: vyvážená strava s doplňky vápníku.
- Stres a sebepoškozování: osamělá nebo nudící se poletucha se sebepoškozuje, přestává jíst a chřadne. Nutný pár a velká voliéra s podněty.
- Obezita a problémy jater: z přemíry tučných ořechů a sladkostí — držet vyváženou stravu.
- Zuby: stále dorůstají; málo materiálu k hryzání vede k přerůstání. Vždy zajistit větve a tvrdou potravu.
- Podchlazení a přehřátí: potřebuje stabilní pokojovou teplotu, špatně snáší chlad i horko.
- Poranění z pádu: v malé kleci nebo nezabezpečeném prostoru — vždy dostatek prostoru a měkká podestýlka.
Veverka poletucha je exot se specifickými nároky a nemocemi — vyžaduje veterináře se zkušeností s drobnými exoty, kterých je málo. Před pořízením si ověřte, že takového v dosahu máte, a zkontrolujte i aktuální legislativu chovu.
Historie plemene
Pod jménem „veverka poletucha" se skrývá několik druhů létavých veverek z čeledi veverkovitých. V Evropě a Asii žije poletucha slovutná (Pteromys volans) od Skandinávie po Sibiř a Japonsko, v Severní Americe pak poletucha severní a jižní (rod Glaucomys), která se nejčastěji chová jako mazlíček. Všechny tyto druhy jsou noční stromoví hlodavci, kteří plachtí mezi stromy a žijí v dutinách.
Jako domácí mazlíček se prosadila hlavně severoamerická poletucha, kterou v USA chovají nadšenci podobně jako vakoveverky. Do Evropy se chov dostal v posledních desetiletích, ale poletucha zůstává spíš raritou pro zkušené chovatele. Důležité je vědět, že evropská poletucha slovutná je přísně chráněný druh, který se nesmí chovat — jako mazlíček připadají v úvahu jen druhy odchované v zajetí ze zahraničních chovů, a i u nich je nutné ověřit legislativu a původ zvířete.
Shrnutí
Povaha — plachá, ale kontaktní po zvyknutí
Veverka poletucha je noční, čilá a zpočátku plachá, ale po trpělivém zvykání se z ní stává překvapivě kontaktní a důvěřivé zvíře. Podobně jako u vakoveverky se vztah buduje nošením zvířete u sebe a krmením z ruky, dokud si vás nespojí s bezpečím. Pak poletucha ráda leze po svém člověku, schovává se mu do kapsy a plachtí mu na rameno. Bez tohoto zvykání zůstává plachá a rychlá. Komunikuje řadou jemných zvuků a je velmi aktivní — v noci téměř neustále v pohybu.
Nikdy ne sama
Veverka poletucha je společenské zvíře, které v samotě strádá — chov jediného jedince je nevhodný. Vždy proto pořiďte minimálně pár (nejlépe kastrovaného samce a samici nebo dvě stejného pohlaví), které se navzájem čistí, spí v hromádce a hrají si. Teprve ve společnosti vlastního druhu je poletucha skutečně vyrovnaná a šťastná; lidská pozornost partu nenahradí.
Dlouhověkost a závazek
Veverka poletucha se při dobré péči dožívá 10 až 15 let — je to tedy závazek srovnatelný se psem nebo kočkou, ne krátkodobý mazlíček. Než si ji pořídíte, zvažte, jestli jí dokážete po celou tu dobu zajistit partu, obrovskou voliéru, pestrou stravu, noční režim a veterináře pro exoty. Patří k nejnáročnějším hlodavcům vůbec a impulzivní pořízení obvykle končí trápením zvířete.
Noc s veverkou poletuchou
Poletucha je tvor noci: přes den tvrdě spí schoulená v budce a ožívá až po setmění, kdy začíná pravá show — plachtění, šplhání, hraní a sociální interakce. Tomu musíte přizpůsobit celý režim: kontakt, krmení i hru zařaďte na večer a noc a počítejte s tím, že může být v noci slyšet. Pravidelný řízený výběh po důkladně zabezpečené místnosti, kde může plachtit, je pro ni velkým obohacením — vždy ale pod dohledem, protože je rychlá a hbitá a vyšplhá kamkoli.
Vybavení a náklady
Před pořízením připravte zvířatům velkou vysokou voliéru s větvemi, lany a spacími budkami, suroviny pro pestrou stravu (ořechy, semena, hmyz, ovoce, vápník) a vhodné nádobí. Z dlouhodobých nákladů je nejvýznamnější krmivo a veterinární péče u specialisty na exoty. Veverka poletucha patří k nákladnějším a nejnáročnějším mazlíčkům a před pořízením je nutné ověřit i legislativu chovu a původ zvířete. Vybavení srovnáváme v přehledu nejlepších klecí pro drobné savce a v kategorii potřeb pro drobné savce.
Nejčastější otázky nováčků
Je veverka poletucha to samé co vakoveverka (sugar glider)? Ne — jen vypadají podobně. Poletucha je pravý hlodavec (veverkovitý), vakoveverka je vačnatec. Mají odlišnou biologii, ale podobné nároky na chov.
Můžu chovat jen jednu poletuchu? Ne — je to společenské zvíře, které v samotě strádá. Vždy pořiďte minimálně pár.
Opravdu létá? Plachtí — díky kožní bláně mezi nohama dokáže šikmo plachtit vzduchem i desítky metrů a přesně přistát.
Hodí se poletucha pro děti nebo začátečníky? Rozhodně ne — patří k nejnáročnějším hlodavcům, vyžaduje partu, pestrou stravu, velkou voliéru, noční režim a trpělivé zvykání. Je vhodná jen pro zkušené a oddané chovatele.
Zvykání a budování důvěry
Stejně jako u vakoveverky se vztah s veverkou poletuchou nebuduje přes klec, ale postupným nošením zvířete u sebe a krmením z ruky. V prvních týdnech je klíčové trávit s poletuchou čas večer a v noci, kdy je vzhůru, nabízet jí oblíbené pamlsky (kousek ořechu, hmyz) přímo z prstů a mluvit na ni tiše a klidně. Pomáhá nosit u sebe textilní kapsu, ve které zvíře cítí vaše teplo a pach a postupně si vás spojuje s bezpečím. Zpočátku bude poletucha vyplašená a rychlá, ale s trpělivostí se pouto vytvoří a z plaché veverky se stane důvěřivý společník, který vyhledává vaši blízkost, leze vám po těle a plachtí vám na rameno. Nikdy zvíře nenuťte do kontaktu silou a netrestejte ho — strach a bolest by důvěru nadlouho zničily. Trpělivost a každodenní klidný kontakt jsou jedinou cestou k mazlivé poletuše a zároveň tou nejhezčí součástí jejího chovu. Odměnou vám bude vztah s jedním z nejneobvyklejších a nejkouzelnějších hlodavců, jaké lze doma chovat.
Bezpečný výběh a plachtění v bytě
Veverka poletucha potřebuje k naplnění svých přirozených potřeb příležitost k plachtění, kterou jí ani sebevětší voliéra plně nenahradí. Pravidelný řízený výběh v důkladně zabezpečené místnosti je proto velkým obohacením — poletucha v ní může plachtit z nábytku, šplhat a prozkoumávat. Před každým výběhem ale musíte prostor připravit podobně jako pro fretku: zajistit, aby nikde nebyly škvíry, do kterých by zvíře zmizelo, zakrýt kabely, odstranit jedovaté rostliny a drobné spolknutelné předměty a zabezpečit okna i dveře. Poletucha je bleskurychlá, vyšplhá kamkoli a prosmýkne se nečekaně malým otvorem, takže výběh musí vždy probíhat pod stálým dohledem. Pohled na plachtící poletuchu, jak elegantně klouže vzduchem z police na vaše rameno, patří k nejkrásnějším zážitkům jejího chovu a je odměnou za veškerou náročnou péči, kterou tohle výjimečné zvíře vyžaduje.
Pro koho je veverka poletucha (a pro koho ne)
Veverka poletucha se hodí výhradně pro zkušeného, časově i finančně připraveného a oddaného chovatele, který je ochoten přizpůsobit jí celou domácnost, denní režim i rozpočet na deset až patnáct let. Je ideální pro někoho, kdo touží po neobvyklém, plachtícím a po zvyknutí mazlivém zvířeti, baví ho budovat vztah trpělivým zvykáním a nevadí mu noční rytmus ani příprava pestré stravy. Rozhodně se ale nehodí pro malé děti, pro začátečníky, pro lidi s málo času nebo prostoru, ani pro toho, kdo hledá nenáročného mazlíčka do klece. Stejně tak není vhodná pro někoho, kdo nedokáže zajistit druhé zvíře do páru, velkou voliéru, vyváženou stravu a veterináře pro exoty. Před pořízením je nezbytné ověřit i platnou legislativu a původ zvířete, protože evropská poletucha je chráněná a chovat lze jen druhy odchované v zajetí ze zahraničních linií. Kdo všechny tyhle náročné podmínky splní a přijme poletuchu se vším, co obnáší, získá jednoho z nejfascinujějších hlodavců vůbec — drobnou létavou veverku, která mu bude po dlouhá léta plachtit do dlaní. Pro každého ostatního je ale upřímně lepší volbou některý z méně náročných druhů z našeho atlasu, kterých u nás najdete celou řadu.
Kde veverku poletuchu pořídit? Výhradně od seriózního a zkušeného chovatele, který vede evidenci původu, chová zdravá zvířata odchovaná v zajetí a poradí se stravou, ubytováním i sestavením páru. Nikdy nekupujte zvíře z neznámého zdroje, z dovozu bez dokladů nebo z přírody — kromě etických a zdravotních rizik by šlo i o porušení zákona. Pořiďte rovnou minimálně dvě zvířata, aby si dělala společnost, a hned naplánujte prohlídku u veterináře se zkušeností s exotickými hlodavci. Dobře vybraná a od začátku správně chovaná poletucha je nejlepší zárukou dlouhého a spokojeného života vašeho nového, létajícího společníka.
A právě ta dlouhá společná léta plná nočních plachtění z ní udělají nezapomenutelného a jedinečného člena rodiny pro toho, kdo jí dokáže dát vše, co potřebuje. Veverka poletucha tak zůstává důkazem, že i mezi hlodavci se najdou opravdoví mistři vzdušné akrobacie.