Galerie
Vlastnosti plemene
Povaha
O plemene Psoun prérijní
Psoun prérijní — anglicky „prairie dog" — je statný, společenský a překvapivě inteligentní hlodavec ze severoamerických prérií, který si jako mazlíček vydobyl pověst nesmírně kontaktního a oddaného zvířete. Velikostí připomíná malého králíka, má robustní tělo, pískově hnědou srst a krátký ocas, a v přírodě žije v obrovských podzemních „městech" čítajících tisíce jedinců. Není to ale obyčejný hlodavec do klece — je to náročný, hlasitý a velmi sociální tvor jen pro skutečně oddané chovatele.
Psoun je denní, extrémně sociální a hluboce vázaný na svou skupinu i na člověka. Pokud žije sám, musí svého majitele přijmout za náhradu kolonie a vyžaduje obrovské množství času a pozornosti; lépe je ale chovat víc psounů pohromadě. Potřebuje velkou voliéru s možností hloubení, výhradně bylinnou stravu a počítá se s tím, že je hlučný a v období říje může být i agresivní. Při dobré péči se dožívá 5 až 8 let a stává se mimořádně mazlivým a věrným společníkem, který svého člověka zdraví radostným „skok-štěknutím".
Pokud uvažujete o psounovi, počítejte s tím, že jde o jednoho z nejnáročnějších a nejvíce „závislých" hlodavců vůbec — vyžaduje prostor, čas, peníze i dlouhodobý závazek. Pro správného chovatele je to ale jedinečné a hluboce vděčné zvíře.
Charakteristika
Psoun prérijní je na hlodavce statný — měří 28 až 40 cm a váží 0,7 až 1,5 kg, samci bývají větší než samice; na podzim navíc psouni přibírají na tuku. Tělo je robustní a svalnaté, uzpůsobené k hloubení nor. Srst je pískově až žlutohnědá, na bříšku světlejší, hustá a hladká. Hlava je široká s drobnýma ušima a velkýma tmavýma očima posazenýma tak, aby zvíře mělo přehled o okolí. Krátký ocas je u nejčastěji chovaného druhu zakončen černou špičkou.
Mohutné hrabací tlapy
Nejvýraznějším pracovním nástrojem psouna jsou jeho silné přední tlapy s dlouhými drápy, kterými v přírodě hloubí rozsáhlé podzemní systémy s komorami, větracími šachtami a únikovými východy. Tahle potřeba hrabání mu zůstala i v zajetí a je třeba ji uspokojit — psoun, který nemá kde hrabat, trpí stresem a frustrací.
Sezonní rytmus
Psoun je sezonní zvíře: na podzim přibírá na váze a ztloustne, v zimě se zklidní a méně se hýbe (v teple domova ale neupadá do pravého zimního spánku) a na jaře nastává období říje, kdy mohou být zejména samci výrazně podráždění a teritoriální. Tyto výkyvy chování je dobré znát a počítat s nimi.
Péče
Voliéra — prostor a možnost hrabat
Psoun je velký a aktivní hlodavec, takže klec pro morče mu nestačí ani zdaleka — potřebuje velkou voliéru nebo vyhrazenou ohradu, ideálně člověku dostupnou, s pevným dnem a možností hloubení. Skvělé jsou velké terária s hlubokou vrstvou substrátu nebo speciální „psouní" výběhy. Vybavení: pevné domky a úkryty, kořeny a kameny, hluboká vrstva podestýlky nebo hrabací box, seník a těžké keramické misky. Klec musí být maximálně odolná — psoun je silný a prokouše i rozhrabe leccos. Vybavení a klece srovnáváme v žebříčku nejlepších klecí pro drobné savce.
Krmení — výhradně bylinožravec
Tohle je u psouna naprosto zásadní. Psoun je výhradní bylinožravec s citlivým trávením přizpůsobeným chudé prériové stravě. Základ jídelníčku tvoří kvalitní seno bez omezení, k tomu trávy, byliny, listová zelenina a jen malé množství speciálních granulí pro psouny nebo králíky bez obilí. Naprosto nevhodné je obilí, ořechy, semena s vysokým obsahem tuku, ovoce ve velkém a jakékoli sladkosti a živočišné bílkoviny — psoun je nezpracuje a hrozí mu obezita, problémy se zuby a trávením. Seno musí být stále k dispozici, stejně jako čerstvá voda. Správná, na vlákninu bohatá strava je u psouna základem zdraví.
Zaměstnání a sociální kontakt
Psoun je inteligentní a potřebuje každodenní zaměstnání a sociální kontakt. Nudící se psoun se stává apatickým, nebo naopak agresivním a destruktivním. Klíčem je dostatek prostoru, možnost hrabat, podněty a hlavně přítomnost — buď dalších psounů, nebo intenzivní každodenní pozornosti člověka.
Zdraví
- Obezita a zubní problémy: z nesprávné stravy (obilí, tuky, málo sena) — nejčastější zdravotní potíže. Prevence: výhradně bylinná strava bohatá na seno.
- Onemocnění dýchacích cest: psouni jsou citliví na prach, čpavek a infekce — nutná bezprašná podestýlka, čisté a větrané prostředí.
- Odontom (nádor zubního lůžka): u psounů specifické a vážné onemocnění, často spojené s dýchacími potížemi — vyžaduje veterináře-exotáře.
- Agrese v období říje: nekastrovaní samci mohou být na jaře výrazně podráždění a koušou — kastrace chování i zápach zmírňuje a obvykle se doporučuje.
- Stres ze samoty: psoun je extrémně sociální, samota bez dostatečné náhrady vede k apatii i sebepoškozování.
- Zranění z hrabání a kousání: z nevhodného vybavení nebo konfliktů — řeší veterinář.
Psoun je exot s velmi specifickými nemocemi (odontom, dýchací potíže) a nároky — vyžaduje veterináře se zkušeností s drobnými exoty, kterých je málo. Před pořízením si ověřte, že takového v dosahu máte, a zkontrolujte i aktuální legislativu chovu.
Historie plemene
Psoun prérijní (nejčastěji Cynomys ludovicianus) pochází z travnatých prérií Severní Ameriky — od jižní Kanady přes USA po severní Mexiko, kde žije v obrovských podzemních koloniích zvaných „prairie dog towns", které kdysi čítaly miliony jedinců a rozkládaly se na obrovských plochách. Jde o klíčový druh prériového ekosystému: jeho nory a spásání trávy vytvářejí prostředí pro řadu dalších živočichů. Psouni komunikují propracovaným systémem varovných volání, který vědci považují za jednu z nejsložitějších „řečí" mezi savci.
Jako domácí mazlíček se psoun rozšířil hlavně koncem 20. století, především v USA a Japonsku, odkud se chov dostal i do Evropy. Jeho kontaktnost a mazlivost si získaly oddanou komunitu chovatelů, jenže obliba často předbíhá znalosti a řada psounů trpí nevhodnou stravou a samotou. V některých zemích a regionech navíc chov psounů podléhá omezením (mimo jiné kvůli zdravotním rizikům spojeným s dovozem volně odchycených zvířat), takže je vždy nutné ověřit aktuální legislativu a pořizovat jen zvíře odchované v zajetí z prověřeného zdroje.
Shrnutí
Povaha — mazlivý a oddaný, ale hlučný
Psoun je při správné péči nesmírně mazlivý, oddaný a kontaktní — pozná svého člověka, vyhledává jeho blízkost, mazlí se, leze mu na klín a zdraví ho radostným „skok-štěknutím" (jump-yip), při kterém se vztyčí a vydá charakteristický zvuk. Je inteligentní a vytváří si silné pouto. Druhou stranou mince je, že je velmi hlasitý — vydává hlasité štěkavé zvuky, zejména při vzrušení nebo poplachu — a v období jarní říje může být zejména u nekastrovaných samců i agresivní a kousavý. Tahle dvojakost povahy je třeba předem přijmout.
Nikdy ne sám (nebo s plnou pozorností)
Psoun je extrémně sociální koloniální zvíře, které v samotě těžce strádá. Ideální je chovat víc psounů pohromadě (skupinku po vzájemném seznámení), kteří spolu spí, hrají si, vzájemně se čistí a „povídají si". Pokud chováte jediného psouna, musí ho jeho člověk doslova přijmout za náhradu kolonie a věnovat mu obrovské množství času a pozornosti — i tak je to ale méně ideální než společnost vlastního druhu. Samota bez dostatečné náhrady vede k apatii a problémovému chování.
Kastrace a sezonní výkyvy
U psounů se obvykle doporučuje kastrace, zejména u samců — výrazně zmírňuje jarní agresivitu, teritoriální chování i pižmový zápach a usnadňuje soužití ve skupině i s člověkem. Je třeba počítat i se sezonními výkyvy: psoun na podzim ztloustne, v zimě se zklidní a na jaře prochází obdobím říje, kdy je podrážděnější. Tyto změny chování jsou přirozené a je dobré je znát.
Den s psounem
Psoun je tvor dne: ráno ožívá a je aktivní přes den — hrabe, prozkoumává, spásá seno, sociálně interaguje a hlasitě komunikuje. Tomu odpovídá i to, že si ho užijete přesně tehdy, kdy jste vzhůru i vy. Potřebuje každodenní příležitost k pohybu, hrabání a kontaktu; vyhrazená místnost nebo velký výběh, kde může bezpečně řádit, je ideální. Pravidelný výběh musí být v zabezpečeném prostoru, protože psoun je silný, vše rozhrabe a prokouše. Aktivní, zaměstnaný a sociálně naplněný psoun je vyrovnaný a zdravý.
Vybavení a náklady
Před pořízením připravte zvířatům velkou voliéru nebo výběh s možností hloubení, pevné domky, hrabací box, seník, těžké misky a zásobu kvalitního sena, trav a bylin. Z dlouhodobých nákladů je nejvýznamnější seno, prostor a veterinární péče u specialisty na exoty (včetně případné kastrace). Psoun patří k nákladnějším a nejnáročnějším mazlíčkům a před pořízením je nutné ověřit i legislativu chovu. Vybavení srovnáváme v přehledu nejlepších klecí pro drobné savce a v kategorii potřeb pro drobné savce.
Nejčastější otázky nováčků
Je psoun pes? Ne — přes anglické jméno „prairie dog" jde o hlodavce z čeledi veverkovitých. Jméno dostal podle štěkavého varovného volání.
Můžu chovat jen jednoho psouna? Lépe ne — je to extrémně sociální zvíře. Pokud chováte jediného, musíte mu nahradit kolonii obrovským množstvím času a pozornosti; ideální je víc psounů pohromadě.
Je psoun hlučný? Ano — vydává hlasité štěkavé zvuky, zejména při vzrušení. To je třeba zvážit hlavně v bytě a vůči sousedům.
Hodí se psoun pro děti nebo začátečníky? Spíš ne — je velký, hlučný, v říji může kousat a má náročné nároky na prostor, stravu i sociální kontakt. Vhodný je pro zkušené a oddané chovatele.
Pouto s člověkem a „skok-štěknutí"
Psoun patří mezi nejvíce „lidem oddané" hlodavce vůbec a vztah s ním je hlubší, než jaký nabízí většina drobných savců. Pokud žije bez dalších psounů, doslova přijme svého člověka za náhradu kolonie a vytvoří si k němu mimořádně silné pouto — vyhledává jeho blízkost, vyžaduje mazlení, zdraví ho při příchodu a špatně nese delší odloučení. Jedním z nejkouzelnějších projevů je takzvané „skok-štěknutí" (jump-yip): psoun se vztyčí na zadní, zvedne přední tlapky k nebi a vydá hlasité štěknutí, které se v koloniích šíří jako „mexická vlna" od jednoho zvířete k druhému. V domácnosti tak psoun vyjadřuje vzrušení a radost. Budování tohoto pouta vyžaduje každodenní čas, trpělivost a klidné zacházení — psoun, kterému se člověk nevěnuje, strádá. Odměnou za péči je ale jeden z nejmazlivějších a nejvěrnějších hlodavců, jaký existuje, který svého člověka pozná, vyhledává a má ho upřímně rád. Právě tahle hloubka vztahu dělá z psouna pro správného chovatele jedinečné zvíře, byť je za ni třeba zaplatit velkým nasazením.
Bezpečné prostředí a hrabání
Možnost hrabat je pro psouna životní potřebou, ne luxusem. V přírodě buduje rozsáhlé podzemní systémy, a pokud mu hrabání chybí, trpí stresem a frustrací, které se projeví apatií nebo destruktivním chováním. Dopřejte mu proto hlubokou vrstvu substrátu nebo speciální hrabací box, kde si může vykopat chodbičky, a dostatek prostoru k pohybu. Při výběhu po bytě nebo místnosti pamatujte, že psoun je silný, vytrvalý a zvídavý: rozhrabe květináče, prokouše kabely i nábytek a vyšplhá nebo podhrabe překážky, takže prostor musí být důkladně zabezpečený a výběh pod dohledem. Stejně tak je třeba chránit samotného psouna před nebezpečím — jedovatými rostlinami, spadnutím z výšky nebo přístupem ke spotřebičům. Dobře zaměstnaný psoun s dostatkem prostoru a možností hrabat je vyrovnaný, zdravý a předvádí celý rejstřík svého fascinujícího přirozeného chování, což je radost nejen pro něj, ale i pro jeho pozorovatele.
Pro koho je psoun prérijní (a pro koho ne)
Psoun se hodí výhradně pro zkušeného, časově i prostorově dobře vybaveného a oddaného chovatele, který je ochoten přizpůsobit mu velkou část domácnosti i svého času na pět až osm let. Je ideální pro někoho, kdo touží po mimořádně mazlivém, oddaném a interaktivním zvířeti s hlubokým poutem k člověku, baví ho aktivní každodenní kontakt a nevadí mu hlučnost ani sezonní výkyvy chování. Rozhodně se ale nehodí pro malé děti, pro začátečníky, pro lidi s málo prostorem nebo časem, ani pro citlivé na hluk a soužití se sousedy v bytě. Stejně tak není vhodný pro někoho, kdo nedokáže zajistit výhradně bylinnou stravu, velký výběh s možností hrabání, společnost dalších psounů nebo intenzivní pozornost a veterináře pro exoty. Před pořízením je nezbytné ověřit i platnou legislativu a pořizovat jen zvíře odchované v zajetí z prověřeného zdroje. Kdo všechny tyhle náročné podmínky splní a přijme psouna se vším, co obnáší, získá jednoho z nejmazlivějších a nejvěrnějších hlodavců vůbec — statného prériového společníka, který ho bude po dlouhá léta zdravit radostným skok-štěknutím. Pro každého ostatního je ale upřímně lepší volbou některý z méně náročných druhů z našeho atlasu.
Kde psouna pořídit? Výhradně od seriózního chovatele, který chová zdravá zvířata odchovaná v zajetí, vede evidenci původu a poradí se stravou, ubytováním i případnou kastrací. Nikdy nekupujte psouna z dovozu bez dokladů ani odchyceného z přírody — kromě etických a právních rizik hrozí i přenos nemocí. Pořiďte ideálně víc zvířat pohromadě a hned naplánujte prohlídku u veterináře pro exoty. Dobře vybraný a od začátku správně chovaný psoun je nejlepší zárukou dlouhého a spokojeného života vašeho oddaného prériového společníka.
Doporučené produkty pro Psoun prérijní

Brit Care Dog Hypoallergenic Adult Medium Breed 12kg

Brit Care Dog Sustainable Adult Medium Breed 12 kg

Bamboo Groom Střední oválný kartáč s přírodními medvědími štěti…

Pedigree Pochoutka Denta Stix Medium 3ks 77g

Fitmin dog medium puppy - 12 kg

sera GmbH sera Koi Royal Nature Medium 21 l

Dibaq a.s. Fitmin dog medium senior - 12 kg
