Galerie
Vlastnosti plemene
Povaha
O plemene Bodlinatka egyptská
Bodlinatka egyptská — známá také jako ostnitá myš — je drobný, čilý a překvapivě společenský hlodavec, který si srst na hřbetě proměnil v jemné ostnaté chloupky připomínající bodlinky. Velikostí je mezi myší a potkanem, má velké tmavé oči, velké uši a dlouhý ocas, a na rozdíl od mnoha jiných drobných savců je aktivní i ve dne. Patří mezi nejzajímavější a nejméně známé hlodavce, které lze chovat doma.
Bodlinatka je vysoce sociální zvíře, které musí žít ve skupince, je čilá, zvědavá a po zvyknutí i překvapivě krotká a kontaktní. Má dvě biologické zvláštnosti, které z ní dělají vědecky proslulé zvíře: dokáže regenerovat poškozenou kůži téměř bez jizvy a její mláďata se rodí neobvykle vyvinutá (s otevřenýma očima a srstí). Pro chovatele, který jí zajistí partu, prostor a vhodnou stravu, je to vděčný, dlouhověký a fascinující společník.
Pokud hledáte neobvyklého, denně aktivního a společenského hlodavce a nevadí vám jeho hbitost a drobnost, patří bodlinatka egyptská k nejzajímavějším volbám mezi drobnými savci.
Charakteristika
Bodlinatka egyptská měří 9 až 13 cm, k tomu téměř stejně dlouhý ocas, a váží 30 až 90 g. Tělo je štíhlé a svalnaté, uzpůsobené k rychlému pohybu a skákání. Nejnápadnějším znakem jsou ostnaté, tuhé chloupky na hřbetě, které připomínají jemné bodlinky a daly zvířeti jméno; na bříšku a hlavě je srst měkká. Velké tmavé oči a velké uši prozrazují zvíře s výborným zrakem i sluchem.
Křehký ocas
Stejně jako u některých jiných hlodavců je třeba vědět o ocasu: bodlinatka má velmi křehkou kůži na ocase, která se při uchopení snadno stáhne — proto se zvíře nikdy nechytá ani nezvedá za ocas. Bere se vždy jemně do dlaní pod tělo. Poškozený ocas se na rozdíl od kůže těla už nezhojí do původní podoby.
Zázračná regenerace kůže
Bodlinatka proslula mezi vědci tím, že dokáže regenerovat poškozenou kůži a tkáně téměř bez jizvy — při uniknutí predátorovi jí kůže snadno povolí a zvíře pak ránu zacelí novou, plnohodnotnou tkání včetně srsti a chlupových váčků. Tahle schopnost je u savců výjimečná a dělá z bodlinatky cenný model regenerativní medicíny. Pro chovatele to ale neznamená, že by zranění bylo neškodné — jakoukoli ránu je vždy třeba ošetřit u veterináře.
Péče
Ubytování — výška, písek a hrabání
Bodlinatka je čilá skokanka a šplhavka, takže potřebuje prostornou klec nebo terárium s dobrým větráním, ideálně do výšky s patry, větvemi a úkryty. Minimum pro skupinku je zhruba 80×40×40 cm, raději víc. Protože je drobná a hbitá, musí být mřížky husté nebo nádrž skleněná — běžnou klecí pro křečka se prosmýkne. Vybavte ji hlubokou vrstvou podestýlky na hrabání, pískovou koupelí (jemný písek bez prachu), domečky, větvemi, plným kolem o průměru aspoň 28 cm a seníkem. Klece a vybavení srovnáváme v žebříčku nejlepších klecí pro hlodavce.
Pisková koupel a čistota
Bodlinatka pochází ze suchých oblastí a nekoupe se ve vodě, ale ráda se válí v písku, který jí čistí srst. Nabídněte jí misku s jemným pískem několikrát týdně. Je čistotná a sama o sobě nepáchne; stačí pravidelný úklid podestýlky.
Krmení — semínka, zrní a bílkoviny
Bodlinatka je všežravec s převahou rostlinné stravy. Základ tvoří kvalitní směs zrní a semínek pro myši či pískomily, doplněná malým množstvím čerstvé zeleniny chudé na cukr, sušenými bylinami a pravidelně živočišnou bílkovinou — moučnými červy, cvrčky nebo kouskem vařeného vejce, kterou v přírodě získává lovem hmyzu. Vyhněte se tučným, sladkým a slaným potravinám. Pozor na cukr — bodlinatky mají, podobně jako pískomilové, sklon k problémům z přemíry sladkého. Čerstvá voda musí být stále k dispozici, byť bodlinatka pije málo.
Zdraví
- Poranění ocasu: křehká kůže ocasu se při uchopení snadno stáhne a poškozený článek se nezhojí — nikdy nechytat za ocas, brát vždy do dlaní.
- Cukrovka a obezita: jako u pískomilů hrozí z přemíry tučné a sladké stravy — držet jídelníček chudý na cukr a tuk a hlídat dávky.
- Zuby: rostou celý život; málo materiálu k hryzání vede k přerůstání. Vždy zajistit větve a tvrdou potravu.
- Stres a samota: bodlinatka je velmi sociální, osamělé zvíře strádá — nutná skupinka.
- Respirační problémy: citlivost na prach a čpavek z moči — bezprašná podestýlka, čistá a větraná klec.
- Přehřátí a chlad: jako pouštní zvíře špatně snáší vlhko a chlad i přílišné horko — ideál je pokojová teplota kolem 20–25 °C.
Bodlinatka má rychlý metabolismus a nemoc u ní postupuje rychle — každá změna chování, dýchání nebo chuti patří rychle k veterináři-exotáři.
Historie plemene
Bodlinatka egyptská (Acomys cahirinus) pochází z Afriky a Blízkého východu — od Egypta a severní Afriky přes Arabský poloostrov po Blízký východ, kde obývá suché skalnaté a polopouštní oblasti. Žije v koloniích v puklinách skal a mezi kameny, kde se ukrývá před horkem i predátory. Je dobře přizpůsobena životu v suchém prostředí a vystačí si s minimem vody.
Do chovu se bodlinatka dostala především jako laboratorní a teraristické zvíře — pro svou výjimečnou schopnost regenerace kůže se stala cenným modelem ve výzkumu hojení ran a regenerativní medicíny. Mezi chovateli si postupně získala oblibu jako neobvyklý, denně aktivní a společenský hlodavec, byť zůstává spíš zvířetem pro nadšence než masově rozšířeným mazlíčkem.
Shrnutí
Povaha — čilá a kontaktní
Bodlinatka egyptská je čilá, zvědavá a překvapivě kontaktní. Na rozdíl od mnoha hlodavců je aktivní i přes den (spíš soumračná a denní než čistě noční), takže si ji užijete, když jste vzhůru i vy. Po trpělivém zvykání se z ní stává jeden z nejkrotších drobných hlodavců — pozná svého člověka, leze mu po ruce a bere pamlsky z dlaně. Je rychlá a hbitá, takže manipulaci je dobré dělat nad měkkou podložkou nebo v ohraničeném prostoru, ale na rozdíl od myši není tak plachá a s důvěrou se mazlí.
Nutně ve skupině
Bodlinatka je vysoce sociální koloniální zvíře, které v samotě strádá — chov jediného jedince je týrání. Ideální je skupinka stejného pohlaví (skupinky samic nebo bratří z jednoho vrhu), která spolu spí v hromádce, vzájemně se čistí a celý den něco podniká. Samce a samici držte spolu jen, pokud nechcete nekonečné množení — bodlinatka je plodná a navíc si mláďata navzájem hlídají i jiné samice v kolonii.
Neobvyklá mláďata
Zvláštností bodlinatky jsou její neobvykle vyvinutá mláďata: na rozdíl od myší a potkanů, jejichž mláďata se rodí holá a slepá, se mláďata bodlinatky rodí osrstěná a s otevřenýma očima a velmi rychle se osamostatňují. V kolonii navíc funguje „kolektivní péče", kdy o mláďata pečují i jiné samice než matka. Tahle vyspělost mláďat je další biologickou zajímavostí, která z bodlinatky dělá fascinující zvíře.
Den s bodlinatkou
Bodlinatka je tvor soumraku a dne: nejvíc ožívá ráno a navečer, kdy prozkoumává klec, hrabe, šplhá, běhá v kole a sociálně interaguje se zbytkem skupinky. Přes nejteplejší část dne i v noci odpočívá v hromádce v úkrytu. Tomu přizpůsobte i kontakt — nejlépe si ji užijete dopoledne a podvečer. Pravidelný výběh po důkladně zabezpečené místnosti je vítaný, ale pozor: bodlinatka je bleskurychlá a prosmýkne se nejmenší škvírou, takže prostor musí být zajištěný a pod dohledem.
Vybavení a náklady
Před pořízením připravte zvířatům prostornou klec nebo terárium s patry, větvemi a úkryty, hlubokou podestýlku k hrabání, pískovou koupel, domečky, plné kolo, misky, napáječku a zásobu kvalitní směsi semínek a zrní, sena a hmyzu. Z dlouhodobých nákladů je nejvýznamnější podestýlka, krmivo a čas na úklid; bodlinatka patří k levnějším mazlíčkům na provoz, ale i ona si zaslouží rezervu na veterináře-exotáře. Vybavení srovnáváme v přehledu nejlepších klecí pro hlodavce a v kategorii potřeb pro drobné savce.
Nejčastější otázky nováčků
Můžu chovat jen jednu bodlinatku? Ne — je to vysoce sociální koloniální zvíře, které v samotě strádá. Vždy pořiďte skupinku stejného pohlaví.
Píchají bodliny bodlinatky? Ne — „bodlinky" jsou jen ztuhlé chloupky na hřbetě, které na dotek nejsou ostré ani nebezpečné jako u ježka. Zvíře se dá bez problémů brát do ruky.
Je bodlinatka aktivní ve dne? Ano — na rozdíl od mnoha hlodavců je aktivní i přes den, hlavně ráno a navečer, takže si ji užijete víc než noční druhy.
Hodí se bodlinatka pro děti? Spíš pro starší a poučené děti pod dohledem — je rychlá a má křehký ocas. Bere se vždy nad měkkou podložkou a nikdy za ocas.
Jak si získat důvěru bodlinatky
Bodlinatka patří mezi nejochočitelnější drobné hlodavce a na rozdíl od plaché myši se k člověku přiklání ochotně. Po příchodu domů dejte skupince několik dní klid, ať si zvykne na nové pachy a zvuky. Pak začněte trávit čas u klece, tiše na zvířata mluvte a nabízejte z dlaně malý kousek povolené pochoutky — semínko, sušenou bylinku nebo moučného červa. Bodlinatky jsou od přírody zvědavé a brzy přijdou prozkoumat vaši ruku. Nikdy nesahejte shora jako predátor — natáhněte ruku zespodu a nechte zvíře přijít samo. Po pár týdnech vám bodlinatky začnou lézt po ruce, vybírat pamlsky a předvádět se. Při braní do ruky je nabírejte jemně do obou dlaní nad měkkou podložkou a nikdy je nechytejte za ocas, jehož kůže je velmi křehká. Klíčem je každodenní krátký kontakt a důslednost: bodlinatka si pamatuje, kdo se k ní chová hezky, a vytvoří si k němu skutečnou vazbu. Právě tahle kombinace denní aktivity a kontaktnosti dělá z bodlinatky tak vděčné zvíře na pozorování i mazlení.
Bodlinatka a ostatní zvířata
Bodlinatky nikdy nedávejte dohromady s jinými druhy hlodavců — s myšmi, potkany ani pískomily si nerozumí a soužití by skončilo stresem nebo zraněním. Vůči kočkám a psům jsou bodlinatky kořist, takže jejich klec umístěte mimo jejich dosah a dohled. Mezi sebou navzájem žijí bodlinatky ve skupince výborně, pokud byly seznámeny zamlada nebo pocházejí z jednoho vrhu. Dospělé cizí jedince nikdy nespojujte ze dne na den, hrozí rvačka; seznamování musí probíhat pomalu přes přepážku. Když těchto pár pravidel dodržíte, dopřejete bodlinatkám bezpečné a klidné prostředí, ve kterém naplno rozkvete jejich společenská a čilá povaha. Pohled na skupinku bodlinatek, jak spolu spí v hromádce, vzájemně se čistí a celý den něco podnikají, patří k nejhezčím radostem, které drobní savci nabízejí.
Pohyb a zaměstnání — proti nudě
Bodlinatka je v přírodě zvyklá hbitě se pohybovat mezi skalami, šplhat, skákat a hledat potravu, a tahle potřeba aktivity jí zůstala i v zajetí. Nuda a holá klec vedou ke stresu, hlodání mříží a celkové nepohodě. Dopřejte proto skupince co nejčlenitější prostředí: plné běhací kolo (s příčkami hrozí zranění ocásku a nožek), patra, větve a provazy ke šplhání, tunely, domečky a hlavně hlubokou vrstvu podestýlky, ve které bodlinatky s rozkoší hrabou a budují si chodbičky. Skvělým zpestřením jsou neošetřené větvičky jabloně nebo lísky, šišky, papírové ruličky a jednoduché hledací hry, kdy zrní rozsypete do podestýlky. Pisková koupel jim navíc slouží jako zábava i hygiena zároveň. Dobře zaměstnaná bodlinatka s dostatkem prostoru je vyrovnaná, zdravá a předvádí celý rejstřík svého přirozeného chování. Právě sledování těchto čilých zvířátek při jejich neúnavné činorodosti je hlavní odměnou jejich chovu.
Kde bodlinatku pořídit
Nejlepší je seriózní chovatel, který chová zdravá, dobře socializovaná zvířata a poradí s výběrem sehrané skupinky i se správným krmením. Bodlinatka není tak rozšířená jako myš nebo křeček, takže ji obvykle seženete spíš u specializovaných chovatelů drobných savců než v běžném obchodě. Vyhněte se impulznímu nákupu z neznámého zdroje, kde nemáte záruku zdraví ani povahy. Při výběru sledujte aktivní, zvědavé zvíře s hustou suchou srstí, jasnýma očima a správným skusem. Pořiďte rovnou skupinku stejného pohlaví, ideálně sourozence, kteří se znají. Ať si zvířata pořídíte odkudkoli, dopřejte jim po příchodu klid a v případě jakýchkoli příznaků nemoci rychle vyhledejte veterináře-exotáře se zkušeností s drobnými savci.
Pro koho je bodlinatka egyptská ideální
Bodlinatka se hodí pro zájemce o neobvyklého, denně aktivního a společenského hlodavce, který ocení živý sociální svět skupinky a chce zvíře, se kterým je možný skutečný kontakt. Je ideální pro pozorovatele i pro toho, kdo touží po krotkém drobném savci, a díky denní aktivitě se hodí i pro lidi, kteří nechtějí jen noční zvíře. Naopak se méně hodí pro někoho, kdo hledá zcela nenáročného mazlíčka do dlaně pro malé děti bez dozoru, protože bodlinatka je rychlá a má křehký ocas. Kdo ji ale přijme takovou, jaká je — čilou, společenskou a fascinující —, získá jednoho z nejzajímavějších a nejméně známých drobných savců, jaké lze doma chovat.
Její denní aktivita, kontaktnost a biologické zvláštnosti z ní dělají jedinečné a obohacující zvíře pro každého milovníka přírody i nadšeného začátečníka, který hledá něco výjimečného. V drobném těle bodlinatky se tak skrývá překvapivě bohatý a fascinující svět, který stojí za objevení.